ROZHOVOR: Janika Groß (MOLLLUST) a EP inspirované Bachem

Před měsícem jsme vám v recenzi představili EP německého opera metalového projektu MOLLLUST s názvem Bach con fuoco, jejíž znění si můžete zrekapitulovat ZDE. Nyní jako správný dodatek si lze přečíst rozhovor, kde nám hlavní postava kapely, Janika Groß zodpověděla několik věcí, za což jí mnohokráte děkujeme. 

Minule jsme se bavili o soutěži Bachspiele, i když je na bilancování možná ještě brzy, můžeš říct, co kapele vítězství přineslo?

S jistotou můžeme říct, že jsme dosáhli větší pozornosti. Místní noviny oznámily vydání CD a napsali o nás článek. Také jsme v kontaktu s pořadateli dalších koncertů spojených s Bachem, ale ještě o tom nechci mluvit příliš konkrétně. Také nám to pomáhá v tom, že nás lidé berou vážněji.

EP, které jste na základě soutěže vydali, obsahuje 4 skladby. Vybrali jste si je sami? Pokud ano, co rozhodlo v jejich prospěch?

Ano, písně jsme si vybírali sami. Hlavně jsem vybírala skladby, se kterými jsem přicházela do kontaktu v průběhu své hudební kariéry a ve kterých jsem viděla potenciál pro fúzi se hudebními žánry. Kromě toho jsem chtěl směsici více i méně známých písní, stejně jako klidných a tvrdých pasáží.

V originále se Präludium jmenuje d-minor, kdežto vy máte v názvu d-moll. Můžeš nám říci proč tomu tak je?

Je to pouze otázka překladu. D-minor je anglický překlad pro německý d-moll.

Taky bych řekl, že oproti ostatním písním je tato nejvíce pozměněná (a jediná instrumentální). Především mě zaujaly kopáky v pozadí. Dá se říci, že v případě EP jste postupovali trochu jinak než na albu Schuld? Případně jak probíhala tvorba?

Oh, myslím, že árie z Matyášových pašijí se v některých partech také hodně liší od originálu. Jistě tu byl rozdíl mezi tím, jak jsem psala Schuld. Neměla jsem plnou volnost a musela jsem pracovat s původní partiturou. Často jsem vzala melodii a změnila doprovod. Občas jsem vzala původní melodii zahranou na jeden nástroj a rozdělila ji pro několik různých instrumentů. V závěrečné části Präludium jsem se začala vracet k původnímu schématu, obvyklé technice skládání v klasické hudbě. A na některých místech, jako v Blute nur, jsem vymyslela zcela nové party a integrovala je.

Co bylo nejtěžší a nejlehčí na celé tvorbě?

Myslím, že nejtěžší bylo najít ty správné kousky a vize, co s nimi udělat. Když už jsem pak měla představu, jak s tím pracovat, aranžování už bylo ve srovnání s tím docela snadné.

Opět jste pracovali s Andym Schmidtem. Jak on vnímal práci na takové nahrávce a můžeme někde slyšet jeho osobní nápady?

Opravdu tomu propadl a opět jsme tvořili skvělý tým. Největší vliv měl na zvuk samotný. Pečlivě vybíral mikrofony pro tento styl hudby a vytvořil ještě transparentnější zvuk než na Schuld. Kromě toho vylepšil rytmus baskytarové linky.

V písních Blute nur, du liebes Herz a Aus Liebe will mein Heiland sterben je slyšet sborový ženský vokál. Je to pouze tvůj upravený hlas nebo jste použili někoho dalšího?

Ve skutečnosti není úplně modifikovaný - několikrát jsem nazpívala stejné řádky dokud jsme nedosáhli pocitu sboru. Kromě toho jsem použila svůj hlas trochu jiným způsobem - více na přímo s omezením vibrata. Stejným způsobem jsme dělali doprovodné vokály na Schuld, i když tam nebyly tak často.

Aus Liebe will mein Heiland sterben se dá považovat za nejtvrdší song. Byl to předem vytyčený cíl nebo to vycházelo z Bachova originálu a bylo to dílo náhody?

Byl to výsledek mých myšlenek nad texty. V originální árii si zpěvačka stěžuje, že Ježíš zemřel jen proto, že miloval Boží stvoření - stejně tak si stěžuji já v naší verzi. Bach obohatil árii sborem volajícím po ukřižování Ježíše. Nemohla jsem se srovnat s tím, že by v naší árii tento dav potichu. Proto jsem tento rozzuřený dav toužící po krvi projevila jiným hudebním jazykem ve formě metalových riffů.

Na obalu EP je přepsán text z Ave, což je vlastně Ave Maria. Můžeš nám říci něco víc o tom, proč je text změněný a co znamená? Vypadá jako zpráva současné společnosti.

Ave Maria je modlitba. Jelikož byla Bach členem církve, mnoho jeho skladeb souvisí s náboženstvím. A protože respektuji odlišné názory členů kapely na náboženství, nechtěla jsem je nutit zdůrazňovat tento jeden náboženský postoj. V ostatních písních jsme pracovali s důkazy, předváděli si nápady, různé úhly pohledy a přemýšleli jak vyprávět příběh - ale tohle je pro mě něco jiného než jen zpívání modlitby. Navíc jsem nechtěl zpívat text latinsky, protože by většina lidí nechápala, o čem přesně je. Tak jsem změnila téma. Podle mého názoru jsme všichni dostali skvělý dar: život na této krásné planetě bez ohledu na to, jak si myslíme, že vznikla. Tudíž žijeme v ráji a je pouze na naší odpovědnosti, aby to tak všichni na této planetě cítili stejně. V textu žádám lidstvo, aby uctívali život a naše životní prostředí. A pokud uvidíte, že je něco špatně, udělejte to nejlepší, co můžete, abyste to změnili, místo stěžování si nebo spoléhání na někoho jiného či Boha, že to za vás opraví. Stručně řečeno: milujte náš svět, milujte život a pociťujte zodpovědnost za to, že každý má dostat šanci užít si ho stejně.

Jak je to vlastně se vztahem členů MOLLLUST k náboženství?

Jsou mezi námi křesťané i ateisté. Ale snažíme se to držet mimo naši hudbu. Tolerance je pro každého z nás důležitá a respektujeme odlišné názory.

Ještě jednou se musím vrátit k Ave. Je to jedna z nejlepších verzí, co jsem slyšel. Jemná, hluboká, se stoupajícím napětím. Pověz nám více o její tvorbě. Je s ní spojena nějaká příhoda ze studia?

Když jsme píseň cvičili poprvé, vznikl menší spor. Zatímco klasická část členů si song oblíbila, naši rockoví kluci se poněkud nudili. Jistě, příliš si během písně nezahráli. Tak se mě zeptali: "Opravdu si myslíš, že tohle bude na stagi fungovat?" Odpověděla jsem: "Počkejte až nebudeme mít zvuk zkušebny, ale zvuk prostředí, které lepší pro nás klasiky. Bude to mít velký vliv." Nebyli příliš přesvědčení, ale věřili mým instinktům. Když jsme pak konečně hráli na hlavním nádraží, ukázalo se, že to mělo své kouzlo. Hlas poletoval budovou a já se sama sebe ptala: "Jsem to skutečně jen já?" A mohli jste opravdu pociťovat, že je cosi ve vzduchu. Hudba skutečně chytala za srdce. Byli jsme ohromeni tou chvílí. Tak jsme se to snažili nějak zachytit a dostat to na nahrávku.

Jak vlastně na EP, které jistě hrajete na koncertech, reaguje publikum? Ať už na vašich vystoupeních převažují milovníci klasické nebo tvrdé muziky, s touto podobou Bacha se jistě často nesetkávají.

EP je poměrně čerstvé, aby mělo silnější zpětnou odezvu. Ale co jsme slyšeli především o našem živém hraní těchto kusů, lidé byli velmi překvapeni v dobrém smyslu. Samozřejmě, že se objevilo několik konzervativních milovníků klasiky, kteří nebyli nadšení našimi obměnami originálů. Ale mohli bychom zaujmout řadu lidí, kteří neposlouchají Bacha každý den, tímto nevšedním způsobem provedení. Navíc jsme zjistili, že Bachovým milovníkům s otevřenou myslí se líbí tento nový pohled na jeho tvorbu. První recenze, které jsme obdrželi, byly taktéž kladné.

Po této zkušenosti, změnil se nějak vztah členů MOLLLUST k Bachovi? Případně jakým způsobem.

To se liší člověk od člověka. Obecně mohu říct, že to byla skvělá výzva pro každého z nás. Pro ty z nás, kteří oceňovali Bacha už předtím, se samozřejmě nic nezměnilo. Ale především naši metalově ladění kluci získali nový pohled na jeho práci a hlubší porozumění. A všichni máme obrovskou úctu k jeho práci.