RECENZE: WeaksaW - James Huston Jr. (EP)

Vydavatel: Season Of Mist/Klonosphere

Země: Francie, Montpellier

Datum vydání: 14. leden 2013

Žánr: Death/Thrash metal

Počet skladeb: 4

Celkový čas: 11:51

Tracklist:

01. Declaration (0:26)

02. Natoma (3:36)

03. Leininger (1:58)

04. Whitetip (5:51)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Současní členové:

Tristan Haillot – zpěv

Bryan Tronquet – bicí

Carlus Vanueva – baskytara

Leo Sendra – kytara

Erwan Billon – kytara

Diskografie:

13x13 Demo (Demo)(2008)

The Overture (EP)(2009)

WeaksaW (2011)

James Huston Jr (EP)(2013)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Věříte na reinkarnaci? Věříte, že po smrti odchází pouze tělesná schránka, ale duše na tomto světě zůstává? Věříte, že duše pilota sestřeleného nad Pacifikem během druhé světové války se může vtělit do malého chlapce o desítky let později? Ne, tato recenze není úvodem k dalšímu dílu seriálu Věřte, nevěřte. Ale příběh pilota Jamese Hustona Jr. a chlapce Jamese Leiningera se stal základem pro koncepční EP kapely WEAKSAW. To obsahuje 4 položky v tracklistu, celkovou dobu 12 minut. Z těch čtyř písní je první půlminutové intro, jednu instrumentální skladbu o stopáži 90 vteřin a dva plnohodnotné songy. Na mě teď je, abych vám měsíc existující nahrávku trochu přiblížil.

Jak jsem řekl výše, EP James Huston Jr. uvádí intro v podobě dvacet vteřin trvajícím samplu, který není ničím extra zajímavý. Nicméně naznačí tématiku světa před téměř sedmdesáti lety. Následuje song Natoma, který své jméno jistě získal po letadlové lodi, na které sloužil jeden z hlavních aktérů příběhu. A jak skladba zní? Tuny a tuny železa plného zbraní. Death thrash by se možná dal spíš přejmenovat na moderní melodic death. Song má náboj, Bryan u perkusí je kulometčíkem rozdávajícím dávky velmi přesně. Kytaristé Leo s Erwanem možná nepředvádí nejšílenější figury, ale pochybuji, že to je nutné. Jejich hra funguje, člověka donutí vytáhnout z obalu svou air guitar, a to je důležité. A zpěvák Tristan má víc hlasových poloh než bych si troufal tvrdit. Abych mluvil lépe, přirovnal bych skladbu Natoma k syntéze posledního alba GOD FORBID s nádechem BLEEDING THROUGH (nebo i SUFFER WELL), do čehož občas pronikne náznak WHITECHAPEL (netvrdím, že Tristan má kvality Phila Bozemana, ale zasadil bych ho do podobné kategorie – pokud nemluvíme o pig squealu).

Druhá půle novinky začíná dvouminutovou instrumentálkou věnované malému chlapci Jamesi Leiningerovi. Mírumilovná píseň snevybočuje nijak ze standardů instrumentálek, kterých je poslední dobou víc než dost. Pokud si ale člověk uvědomí, že nahrávka má určité téma, pak Leininger má zcela jiný rozměr. Obsahuje v sobě vcelku dost zajímavých emocí, se kterými se musí každý poprat sám. Za sebe mohu říct, že mě jímal trochu smutek, ani nevím proč. Ten však odešel s poslední skladbou, Whitetip. To je také za nejlepší věc této nahrávky. Důvodem je velmi barvitá koncepce vtěsnaná do šesti minut. Death metalové riffy, rezonující baskytara, změny rytmu od šílené jízdy po šneka ve zpomaleném záběru. Tristanovo přeskakování ve vokálních projevech ať už mluvíme o growlu či melodickém screamu. Ryze melodická vložka v polovině skladby. To jsou věci, které mému uchu vždy lahodí. A jestli máte rádi modernější přístupy k metalu, budete se na to dívat stejně.

Výsledek? Zmatek v hlavě. Důvod? Nejsem zastáncem krátkých nahrávek typu singl, EP nebo split. Na druhou stranu mám rád koncepční záležitosti, protože z nějakého důvodu od nich očekávám zajímavou věc. Což se o WEAKSAW dá s přehledem říct. I když soudit kapelu podle krátké nahrávky, z níž jsou jen dvě skladby plnohodnotnými songy, taky není zrovna dobré. Opět se objevila v podstatě neznámá kapela z Francie, která přišla s hudbou, která má nápad, brutalitu i agresi, ale i melodičnost. Věci nejsou nijak šroubované a přesto, že se dají najít jisté podobnosti s mnohem většími kapelami (na druhou stranu, kdo dneska nahrává něco, co se ničemu nepodobá), mají v sobě jistou osobitost a snahu prosadit svou vlastní vizi. Kluci z WEAKSAW se očividně (ušislyšně) nesnaží vymyslet sci-fi teorie o tom, jak se má hudba hrát, ale šikovně využívají již známých postupů. Výslednou známku jsem zvolil myslím férově, i když je potřeba přihlédnout k tomu, že nelze EP James Huston Jr. srovnávat s dlouhohrajícími alby. Ano, WEAKSAW rozhodně stojí za pozornost. A pokud by vás zajímal blíž příběh, jenž se stal předlohou pro vznik této nahrávky, našel jsem jeden český článek.

HODNOCENÍ: 6,5/10

---

---