Heavy Metal Hell: RECENZE: Amaranthe

Vydavatel: Spinefarm

Země: Švédsko/Dánsko

Datum vydání: 13. březen 2013

Žánr: Fusion, Melodic Death Metal

Producent: Jacob Hansen

Počet skladeb: 12 (Stand. Ed.)

Celkový čas: 41:00

Tracklist:

01. Afterlife (3:15)
02. Invincible (3:11)
03. The Nexus (3:16)
04. Theory Of Everything (3:35)
05. Stardust (3:09)
06. Burn With Me (4:01)
07. Mechanical Illusion (4:01)
08. Razorblade (3:05)
09. Future On Hold (3:17)
10. Electroheart (3:48)
11. Transhuman (3:55)
12. Infinity (3:05)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Současní členové:

Elize Ryd – zpěv

Jake E – zpěv

Andreas Solveström – scream

Olof Mörck – klávesy, kytara

Morten Løwe Sørensen – bicí

Johan Andreassen – baskytara

Diskografie:
Amaranthe (2011)

The Nexus (2013)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po dvou letech přicházejí severští AMARANTHE symbolicky se svou druhou řadovou deskou. Hvězdné uskupení plné zkušených muzikantů nám opět servíruje směsici moderního metalu a popových melodií, což na první pohled může mezi příznivci tvrdší hudby vyvolat jistý údiv či lehké opovržení. Ale nenechte se vyvést z omylu, AMARANTHE vědí moc dobře, co dělají. Debutové album bylo mezi posluchači přijato vesměs kladně, takže kapele stačilo v podstatě dodržet předchozí postupy, příliš neexperimentovat a plynule navázat na svůj předchozí počin, což se také děje. Z producentské židle na vše znovu dohlížel Jacob Hansen.

Funkčně album převážně stojí na souhře trojice zpěváků. Čistý zpěv a hlavní refrén písní obstarává především Alize Ryd, které sekunduje její mužský protějšek Jake E. V kontrastu těchto dvou funguje hutný scream Andrease Solveströma, jenž má svým hlasem za úkol přidat písním ty pravé metalové "koule". Tento postup se táhne celou deskou jako ta pověstná červená nit. Písně ženou vpřed také hutné kytary podbarvené bicíma, klávesami a sem tam vyšperkované o nějaké to kytarové sólo. Žádné velké instrumentální překvapení nás tedy nečeká a kapela plně sází na prověřenou jistotu a svůj jasně definovatelný zvuk.

Prvky power metalu, popu a melodic death metalu, které můžeme slyšet v písních, mají jedno omezení, a tím je jejich vzájemná rovnováha. Tento aspekt však kapela zvládá velmi dobře a většinu času do sebe výsledek perfektně zapadá. Na můj vkus obsahují písně příliš mnoho syntetického zvuku, ale proti gustu... Rozepisovat zde dopodrobna jednotlivé písně nemá moc smysl. Vezmu to velmi zvolna. Dost z nich má hitový potenciál a vybrat nějaký ten singl nebude sebemenší problém. V hlavě mi utkvěly např. baladická Burn With Me nebo energické pecky Razorblade a Stardust, jejichž popové melodie jsou opravdu chytlavé. A tak bych mohl pokračovat stále dále o ostatních písních. K titulnímu songu byl natočen videoklip, který vznikl za opětovné spolupráce s osvědčeným švédským režisérem jménem Patric Ullaeus.

A jak tuto hudební skládačku vlastně zhodnotit? Někdo by jí s radostí zařadil mezi hudební kýč. Mě osobně po prvním poslechu příliš nenadchla, ale to se záhy změnilo, postačilo jí dát více času a efekt se dostavil. Dvanáct skladeb protočíte na svém přehrávači za rozumných 41 minut. Deska se poslouchá v podstatě sama a je plná chytlavých melodií, které vám ale nadlouho v hlavě nezůstanou. Výborně se hodí jako podkres pro nějakou činnost. Hlavní problém alba tedy vidím v jeho jepičím životě, což ale nemusí být nutně na škodu. Dále pak ve struktuře skladeb, které jsou z velké části jako přes kopírák a často vám budou splývat mezi sebou. AMARANTHE nahráli přesně to, co se od nich očekávalo, moderní nenáročný líbivý materiál, s jasně rozpoznatelným zvukem kapely, jejž zdárně fúzuje několik žánrů, dobře se poslouchá a jistě potěší stávající fanoušky skupiny, pro které je povinností přidat navíc nějaký ten bodík k mému hodnocení.

HODNOCENÍ: 7/10