Blogger Widgets

pondělí 1. dubna 2013

REPORT: Hard-Core Metal Session Třebíč



Na akci, která se konala v pátek 29. 3. v třebíčském klubu Peklo, jsem čekal už několik týdnů. Nebudu zapírat, že největším tahákem pro mě byla kapela BAD VICTIM, ale zvědavost mi nedala a pomocí Bandzone a YouTubu jsem se podíval i na další účinkující. Těmi byli thrashoví D.O.P. ze Žďáru nad Sázavou a hc-thrashová skupina BALAMUTA z Pacova. Jinými slovy: Vysočina opět v útoku.
Do klubu jsme se dostavili se zhruba hodinovým předstihem a poměrně dost nás překvapilo, že jsme tam byli prakticky sami. Ještě horším pocitem však byla zima, která opravdu neodpovídala názvu klubu. S blížícím se startem – a možná i pivem – jsme si na zimu zvykali a pro mě osobně bylo příjemným zjištěním, že se prostory začínali plnit slibným počtem lidí. Start se posunul o zhruba 45 minut, s čímž se dalo ostatně počítat, a první kapelou, která si vyzkoušela třebíčské pódium, byla žďárská parta D.O.P.

Dostat roli toho, kdo má klub dostat do varu, považuji za tu nejtěžší. Přes dobrý zvuk i projev kapely během setu se mi zdálo, že výstup byl přijat poněkud chladně. D.O.P předvedli našlapaný thrash a songy jako bojovná D.O.P., nasraná Sufokace, agresivní Katana či hluboká věc Terč si zasloužily větší pozornost než bylo několik lidí stojících u pódia a další postávajících u baru. Nicméně, panové tuto jistou netečnost ustáli a možná ani neví, že nejeden stůl se prohýbal pod náporem imaginárních kopáků. Inu, jak jsem řekl, role prvního na podobných akcích je vždy nejtěžší a možná, že si všichni šetřili energii na to, co mělo přijít. Mě osobně zaujala při jejich setu předposlední věc, která ve mně evokovala značně panterovskou kytaru, ale bohužel jsem nesehnal setlist, tudíž nevím o jakou pecku se jednalo. 
BAD VICTIM vždycky tohle město rozparádí, ale tohle jsem nečekal. Jak při D.O.P bylo pod stagí prázdno, tak hned na začátku tohoto setu se nahrnuli snad všichni. Možná na tom měl podíl i fakt, který zmínil baskytarista Laca, že si s sebou dovezli autobus fanoušků. No, ne tak úplně. Během hrubé hodiny, kdy BAD VICTIM drtili vzduch řádně našlapaným death metalem, bylo vidět, že se všichni přítomní snaží zbořit budovu. Zazněly známé pecky jako Salt Lake City 1975, Nech mě krvácet či Connecticut, ale také pánové přihodili do kotle dosud (alespoň pro mě) neznámé Pochod zesnulých, K severu a Změň to. Největší osobní radost mi ale udělali vprostřed přidanou Break It, která lidi pod podiem uvedla do neskutečného varu – nebo se to zdálo jenom mně a mému krku. Set kapela uzavřela songem Ten co se nebojí smrti a refrén vyřvával snad každý, komu ještě zbyl kousek hlasivek. Přesto, jak se publikum bavilo, je nutné říct, že oproti D.O.P tahle čtyřka předvedla několik chyb, které mě osobně několikrát vyvedly poněkud z koncentrace, nicméně to k tomu patří a není to nic, na čem by se nedalo do budoucna zapracovat. U mě byl největší kámen úrazu poněkud utopený Milanův vokál. Přesto BAD VICTIM považuji za vrchol večera – i když ještě přišla BALAMUTA - a opět mě nezklamali a poněkud nový drtivější sound mě velmi baví.

Co se týče pacovské kapely BALAMUTA, byli taktéž překvapením. Zvuk, který nejlépe vystihuje přirovnání k EKTOMORF a SOULFLY skvěle zakončoval večer, což dávali najevo i lidi v kotli. Musím také dodat, že na stagi mě zaujala tahle smečka mnohem více než z nahrávek. Justice, styď se, která mi v palici utkvěla nejvíce, hořela plamenem nenávisti nejvyššího kalibru. Nechci zde střílet názvy písní, které by nemusely odpovídat pravdě, nicméně faktem zůstává, že hc šílenost, kterou BALAMUTA odehrála mě dovedla k přesvědčení, že se o ně začnu zajímat víc. 
Večer, který byl zpočátku ve znamení neskutečné kosy, byl naplněn opravdu brutální show ať už byla v podání jakékoli z trojice kapel. Bez pochyby na tom mají svůj podíl i fanoušci, kteří ač zpočátku s potížemi, vletěli do atmosféry s obrovským odhodláním a opět ukázali, že Třebíč lační po podobných akcích. Díky každému, kdo se účastnil, a hlavně všem třem skupinám, které třebíčské Peklo proměnily v opravdovou ďábelskou jízdu. Doufám, že se s nimi na nějaké další akci znovu setkám, ať už s každou jednotlivě nebo všemi zároveň.


Metalu zdar!


1 komentář: