Po přijetí nabídky na sepsání recenze alba německé kapely MOLLLUST, jsem věděl, že opera metal bude pro mou osobu něčím novým. Nespletl jsem se. Nakonec mi to nedalo, abych se nezeptal na pár věcí. Na ty mně ochotně odpověděla zpěvačka a skladatelka kapely, Janika Groß. Frontmance v odpovědích glosoval také kytarista Frank Schumacher.
Všichni znají "symphonic metal", ale "opera metal" je (alespoň pro mě) poměrně nová věc. Jak vznikla idea propojit tyto dva zdánlivě nesourodé žánry? A má operní metal nějakou širší scénu?
Žánr "opera metal" již chvíli existuje. Termín vznikl, když se proslavila skupina NIGHTWISH a jí následovaly další kapely s operními vokály. Tato scéna není úplně malá. Ale my jsme trochu zvláštní ve způsobu, jakým kombinujeme operu a metal. Téměř všechny ostatní kapely skládají metalové kompozice a přidávají do nich klasické prvky. My to děláme naopak. Naše kořeny týkající se komponování vycházejí ze světa klasiky. Proto integrujeme mnohem více klasických struktur a někdy stačí přidat metal, někdy kombinujeme oba způsoby psaní. Nápad mi vytanul na mysl, když jsem byla teenager. Přátelé mě přivedli k NIGHTWISH a THERION, a to mě inspirovalo k vytvoření něčeho nového. Jak velké publikum si získá tento experiment? Zkusíme to.
Co se mých vědomostí o metalové opeře týče, tak znám akorát projekt AVANTASIA Tobiase Sammeta. Jak ty vnímáš Tobiasův projekt?
Dělají něco zcela jiného než my. Oni tvoří příběh, operu, která se skládá z metalových částí. Naproti tomu, my používáme prvky operního způsobu komponování, ale ne za účelem, abychom tím vytvořili skutečný operní příběh. Máme k AVANTASII velký respekt, je to opravdu fascinující projekt, ale nemůžeme říct, že by měl nějaký vliv na naši práci.
Němčina je pro spoustu lidí méně přístupná oproti angličtině. Můžeš nám prozradit něco o lyrickém pozadí alba Schuld?
Texty často odrážejí pocity lidí, kteří se navzájem vypořádávají se svými emocemi. Některé texty jsou podloženy skutečnými událostmi, a tudíž napomáhají zvládnout špatné situace. Vybrala jsem si německý jazyk, protože je pro mě jednodušší tvořit metafory a také významy ve své mateřštině. V současné době pracujeme na anglické verzi našich webových stránek, která bude zahrnovat i překlad textů. Pak se také neněmecky mluvící lidé budou moci blíže seznámit s texty.
Většina lidí ví, jak probíhá tvorba metalových desek, ale jak u vás probíhal tvůrčí proces? Nejvíce mne dostaly (což je vlastně výsledek) melodie v Sternennacht, struktura Spiegelsee nebo Kartenhaus.
Pořád píši jako tradiční skladatelé klasiky: vytvořím instrumentaci pro všechny nástroje, zadám noty do počítačového programu a pošlu výsledek svým muzikantům. S jejich nápady pak můžeme trochu vylepšit mou práci, především bicí. Protože jsem vyrůstala jako klasický muzikant, klasické konstrukce jsou pro mě přirozenější než metalové. Zpočátku jsem se musela naučit, co znamená vytvořit metalový riff. Ve druhé fázi jsem se musela naučit jak to implementovat do mého klasického procesu skládání. Proto naše míchání žánrů vzniklo automaticky.
Jakou píseň z alba máte nejraději a proč? Je naopak nějaká, kterou v lásce příliš nemáte - třeba kvůli složitější reprodukci na koncertech?
Janika: Frank si nejvíce užívá Alptraum a Kartenhaus, jelikož jsou docela energické a silné. Sama se rozhodnout nemůžu, protože všechny skladby jsou mé "děti". Na živých představeních mám ráda také tyto písně, protože je velká radost vidět plynout energii do publika. Ale mé srdce klasika také miluje melodii Spiegelsee, protože strunné nástroje fungují skvěle a to nechává velký prostor k rozvoji mého hlasu.
Frank: Ze začátku jsme měli několik písní, které jsme odmítli hrát živě, protože Janika napsala do jedné písně tolik různých nápadů, že se pro metalovou půlku nenašla žádná stavba, protože se zdálo, že to bude přetížené. Proto nedostaly ten skutečně dobrý groove.
Janika: Nyní jsem našla rovnováhu, takže mé novější práce lépe spojují oba žánry a také specifika různých nástrojů.
Je bez pochyb, že nejvýznamnějšími postavami MOLLLUST jste vy dva, Janika a Frank. Jak jste se vy dva - a vlastně všichni - dali dohromady? Spojuje vás stejná záliba v obou žánrech? A co pozadí názvu MOLLLUST?
Ve skutečnosti jsme se já a Frank setkali na vánočním večírku. Trochu jsme se bavili a on mi pověděl o svém hudebním pozadí. Hledal nový a zvláštní hudební směr dalšího rozvoje. Předtím ho klasická hudba nebrala. A já pro svou vizi hledala kytaristu a někoho, kdo by mě přivedl hlouběji do světa metalu. Nakonec jsme si dali muzikantské "rande" a začali spolupracovat. Většinu ostatních muzikantů jsme našli přes inzerát na internetových stránkách pro hudebníky. Náš nový bubeník je Frankův kolega.
MOLLLUST je kombinace německých slov "moll", což znamená "malé" (tonalita) a "Lust", které znamená "potěšení". Poukazuje to na naši lásku dělat hudbu v trochu temněji znějící poloze. "Molllust" je také velmi podobné německému slovu "Wolllust", což znamená "rozkoš" a naznačuje to vášeň k naší hudbě.
Nahrávali jste s producentem Andy Schmidtem. Jak na spolupráci vzpomínáte a máte nějakou vtipnou (či méně vtipnou) historku z doby ve studiu?
Janika: Když jsme se rozhodli natočit Schuld, hledali jsme studio a producenta, který chápe a má rád naši hudbu a který měl schopnost vytvořit skvělý a trefný zvuk. S Andym jsme dospěli k závěru, že je ideální osobou pro tento vskutku náročný úkol. Bylo velkým potěšením s ním pracovat a to nejen pro jeho dovednosti. Je velmi sympatická osobnost a nevyčerpatelný zdroj inspirace. Víc jak jeden měsíc jsme spolu každý den pracovali. Za chvíli nebylo třeba slov, aby jeden z nás věděl, co si ten druhý o věci myslí. Byli jsme na naprosto stejné vlně a bez jakýchkoli pochybností se k němu jako našemu producentovi v budoucnu vrátíme.
Frank: Vtipná věc se stala hned na začátku nahrávání. Janika a já jsme šli poprvé do studia promluvit si s Andym o nejlepším způsobu, jak album natočit. Byla už tma a my hledali správný vchod v obrovské budově, ve které se studio nacházelo. Andy nám řekl, ať použijeme výtah. Bohužel jsme nastoupili do jiného, což byl obrovský výtah pro průmyslové náčiní. Vyjeli jsme do 4. patra, abychom se dostali do studia. Ale dveře byly zavřené, a tak jsme volali Andyho, který byl vážně překvapen. Po krátké chvíli jsme si uvědomili naši chybu a chtěli sjet zpátky do přízemí. Ale výtah se nepohnul. Trvalo to půl hodiny a Andy volal skutečně vyděšený technikovi, dokud se nám nepodařilo z toho utéct a konečně zahájit naše setkání.
Janika: Když jsme nahrávali, Andy měl pořád vtipné nápady ohledně textů. Proto také během našich přestávek zpíval nesmyslné vokály. Pořád jsem se bála, abych jeden z nich nakonec nenahrála a stále se toho bojím během živého vystoupení. Frank se Andym nechal inspirovat a neustále zpívá humorné texty během našich zkoušek - z toho šílím.
Na YouTube jsem viděl videa z vašeho vystoupení na BachSpielen. Vypadalo to, že akce probíhala v nákupním centru! Co je to za představení, jaké jste měli pocity a jak reagovalo publikum na váš hudební přístup?
Byla to speciální událost. Vlastně je to na hlavním nádraží v Lipsku, které má ve skutečnosti integrované nákupní centrum. Protože si také všímáme světa klasické hudby, rozhodli jsme se zúčastnit BachSpiele, soutěže. Měli jste vytvořit inovativní a moderní způsob, jak pracovat s Bachovými kousky - a tak jsme to udělali. Přepracovala jsem skladby pro naši kapelu a drasticky je měnila, když jsem do některých částí zakomponovala metal. Když jsme začali hrát, lidé byli skutečně překvapení. Mohli jste se dívat ze všech tří pater - a my tak měli obrovské publikum. Mnoho lidí bylo opravdu nadšeno z toho, co jsme udělali, jiní začali nad věcí přemýšlet, další to nezajímalo a nakupovali dál. Pro nás to bylo velmi neobvyklé publikum - byli tam malé děti tančící před pódiem, staré dámy poslouchaly a potěšeně se usmívaly - lidé, kteří by nikdy nepřišli na metalový koncert. Je skvělý pocit hrát na tak neobvyklém místě, opravdu jsme si to užili, i když jsme se na prvním místě obávali ze silné ozvěny a hlasitosti. Měla jsem dojem, že můj hlas dostal křídla a letěl přes celé nádraží bez sebemenší námahy - bylo to ohromující, nějakým způsobem magické. Zřejmě toto kouzlo učarovalo také porotu - soutěž jsme vyhráli. Písně vyjdou na EP na jaře 2013 a nebyly zahrnuty na naší desce Schuld.
Patří Bach mezi tvé hlavní hudební vzory? Mezi jakými dalšími interprety hledáš inspiraci. Jak operními, tak metalovými.
Pro tuto speciální příležitost, ano, samozřejmě, ale obecně - ne. Skladatelé romantismu jako Rachmaninov nebo Brahmse na mě mají mnohem větší vliv. Mými hlavními metalovými vlivy byly THERION a NIGHTWISH s Tarjou a také jsem byla fascinována TRANSSIBERIAN ORCHESTRA.
K operní hudbě má blízko hudba orchestrální a ta nemá daleko k filmové (Williams, Zimmer). Jaký je tvůj vztah k tomuto druhu hudby?
Filmovou hudbu mám také ráda - jsou tam některé skvělé kousky, a to nejen od těch nejznámějších jako je Williams a Zimmer. Miluji zpěv skvělého vokálu v Deváté Bráně podle polského skladatele Kilara a nyní mě chytl soundtrack k filmu Parfém: Příběh vraha od trojice Tykwer/Klimek/Heil. Filmová hudba často obsahuje velmi silné emoce a to já zbožňuji.
Když už jsme u inspirace, co ty a česká operní tvorba. Jména jako Janáček, Smetana, Dvořák?
Jako dítě jsme s přáteli tančili na hudbu Smetany, hlavně na Vltavu. Když jsem vyrostla, velice blízký vztah jsem si utvořila k Dvořákově hudbě. Mám vážně ráda Rusalku a s láskou zpívám obsaženou árii Měsíčku na nebi hlubokém. Naše houslistka také hodně oceňuje Dvořáka, kvůli jeho velkým violoncellovým koncertům. S Janáčkem jsem se seznámila poměrně nedávno, když Lipská opera představila Její pastorkyni. Vážně si musím poslechnout více jeho prací, protože ho tak moc neznám. Celkově je mám ráda a velmi si jich vážím za jejich kompozice, ale nebyli mou největší inspirací.
A česká hudba obecně? Můžeme se těšit na nějakou předělávku?
Obecně dáváme přednost tvorbě vlastních skladeb než cover verzím. Čeština není pro mě snadná na správnou výslovnost, smál by ses, kdybys mě slyšel zpívat Rusalku česky - takže na veřejnosti preferuji překlad. Ale nikdy nevíš, co přinese budoucnost...
Jaká je tvá vize do budoucna v rámci žánru i MOLLLUST? Na co se v blízké době můžeme těšit?
Rádi bychom zvýšili počet našich koncertů. Proto jsme právě podepsali smlouvu s bookingovou agenturou. V příštích dnech budeme dokončovat naše nové webové stránky. V březnu budeme vydávat zmíněné EP s Bachovými skladbami. Naše další album jako takové plánujeme na rok 2014.
Velice ti děkuji za tvůj čas a odpovědi. Těším se na další album nebo nějaký videoklip či koncert v České republice.
Taky děkuji! Jsme opravdu rádi, že si tak ceníte naší hudby. Pokud pro nás máte nějaké tipy, co by mohlo být dobrou příležitostí pro koncert v České republice, neváhejte a informujte nás. Snad to budeme moci jednoho dne zrealizovat! Přejeme příjemný start do roku 2013!
Žádné komentáře:
Okomentovat