Blogger Widgets

úterý 18. prosince 2012

RECENZE: Reverence - When Darkness Calls


Vydavatel: Razar Ice Records
Země: USA, Detroit (Michigan)
Datum vydání: 31. květen 2012
Žánr: Power metal
Počet skladeb: 11
Celkový čas: 49:04


Tracklist:
01. When Darkness Calls (5:00)
02. Bleed For Me (4:10)
03. Phantom Road (3:47)
04. Devil In Disguise (4:31)
05. Too Late (5:16)
06. Gatekeeper (3:55)
07. The Price You Pay (4:19)
08. Monster (4:53)
09. Revolution Rising (5:32)
10. After The Leaves Have Fallen (3:35)
11. Vengeance Is Mine (4:06)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Současní členové:
Todd Michael Hall – zpěv
Bryan Holland – kytara
Steve „Doc Killdrums“ Wacholz – bicí
Ned Meloni – baskytara
Pete Rossi – kytara


Diskografie:
When Darkness Calls (2012)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V roce 2010 se kytarista Bryan Holland a zpěvák Todd Hall rozhodli založit novou kapelu, pod jejímž jménem zaútočí na metalovou scénu. Podařilo se jim k nápadu nadchnout své přátele a spoluhráče - baskytaristu Neda Meloniho a bubeníka Steva Wacholze. Pokud se zajímáte o americké pojetí tradičního heavy metalu, pak by vám tato jména mohla být povědomá. Všechna se totiž objevila v sestavách TOKYO BLADE, JACK STARR´S BURNING STARR nebo SAVATAGE. Poslední příchozí člen, kytarista Pete Rossi, si zase zahrál po boku LYNCH MOB nebo AVENGED SEVENFOLD. Power metalová pětice REVERENCE vydala 31. května debutovou desku When Darkness Calls. K počtení vám tedy nabízím svůj soud o nahrávce těchto zkušených detroitských muzikantů.

Když Temnota přichází, tak jedině s velkým entrée v podobě hutného zvuku kytar, výbušných bubnů, střelby kopáků a zpěvu čtyř oktávového hlasu Todda, kterého doprovází několik dalších metalových bojovníků a kteroužto silnou atmosféru podtrhuje ještě prvotřídní sólo. Bojovnost dosahuje ještě větších emocí a pompéznosti v následující písni. Bleed For Me (klip ZDE) jednak považuji za jednu z nejlepších, ale hlavně Toddova slova „Will you bleed, bleed for me“ mě nutí jedině souhlasit. Ano, pro tohle bych krvácel! Píseň obsahuje především melodičnost NWOBHM. Po Fantomově cestě se vydáme mnohem větší rychlostí než v předchozích minutách. Silnice nevykazuje žádné nerovnosti, takže si můžeme v klidu užívat rozsáhlost okolní krajiny, burácející kytary, našlapané bubny a šinout si to rovnou do Pekel. No ale co dělat, když potkáte Ďábla v přestrojení? Přeladit na rockovější vlnu 80. let s napínavým riffem v pozadí, kytarovým sólem a bubny, díky nimž už tak napjatá situace ještě více zhoustne. Jen doufat, že odhalení čertovského kamaráda nepřijde Příliš pozdě. Velmi atmosférický úvod (i závěr) páté písně alba je mi velmi povědomý. I když nevím přesně kam ho zařadit, rozhodně ze songu čiší inspirace božským Ronniem (RIP). A kdo jiný by měl být Strážným power metalu?



Cena, kterou platíte za to všechno, je užít si nejtvrdší čtyři minuty alba. Song sice není rychlý jako ty ostatní, ale to je dobře. Díky pomalejšímu rytmu získají kytary mnohem mohutnější zvuk a když ke konci nastoupí další fantastická vyhrávka, už ztrácíte pojem, zda jste v Pekle nebo v Sedmém nebi. Každá Příšera má hromotluckou náturu, takže basová linka je skvělá volba. Todd navíc trochu změnil vokální přístup, díky čemuž je vidět, že mu sedí i nižší polohy (a ty já hodně rád). Už jsem upozornil na nějakou kytarovou vyhrávku? Pan Holland je mistrem svého nástroje. Bez Povstání revoluce by to nešlo v žádné společnosti…ani té ďábelské. Po každém opadaní listí přichází změna. Každé správné metalové album (bez ohledu na žánr) má dle mého mít pomalejší song nebo rovnou baladu. Na When Darkness Calls tuto roli zaujímá právě jmenovaná předposlední píseň. A že to je velmi silná věc. Řekněme to hloupě, ale snad přesně – kytarová linka GUNS´N´ROSES s mocným hlasem zpěváka, jehož projev připomíná slavnou dobu 80./90. let a jenž má charisma Bruce Dickinsona. Jen doufám, že po mé recenzi nebudou jednotliví členové REVERENCE chtít hlásat Pomsta je má.

Abych byl srozumitelnější. REVERENCE jsou sice novou kapelou, ale za tímto názvem se skrývají zkušená jména. A zkušenosti jsou na desce hodně znát, což nahrávce dodává punc kvality. Přesto, že lze na mnoha místech snadno poznat kým či kde se pánové při tvorbě inspirovali, albu to spíš dodává další plusové body než naopak. When Darkness Calls totiž oplývá mnoha odkazy na slavné období power metalu a NWOBHM v 80. a 90. letech. Snadno zde můžete zaslechnout JUDAS PRIEST, QUEENSRŸCHE nebo DIO. Krom toho se v hudbě REVERENCE také objevují znaky amerického metalu z obou pobřeží. Ať je to glam ze Západu nebo méně veselý thrash z Východu. A já, který je „odkojen“ a miluje tvrdší formy metalu, musím ještě zvlášť ocenit zpěváka Todda Halla, protože i když zpívá ve vysokých polohách, tak mi to netrhá uši ani mi to nevadí jako u jiných kapel hrajících klasičtější žánry (za tohle prohlášení mě spousta z vás dost možná odsoudí, ale s tím nic nenadělám=o)). Jinak skladby na sebe příjemně navazují jak strukturou, tak zasazením do tracklistu. Skvělá kombinace drsných kytar s melodičností, sborové refrény, Steve dělající čest své přezdívce Doc Killdrums. Kdyby má slova měla nějakou váhu, pak bych řekl: ANO, tuhle desku si musíte minimálně poslechnout!

HODNOCENÍ: 8,5/10

Poměrná část alba níže k poslechu:


1 komentář:

  1. Som rad, ze niekto konecne recenzuje power metal. Pocuvol som si 4 piesne a okrem perfektneho zvuku ma nic nezaujalo. Skladby su urobene na vysokej urovni o to pokoj, ale nenasiel som tam nic chytlave. Druha skladba je najsilnejsia z toho co som pocul. Spevakov hlas mi neprisiel nicim specificky, taky nemastny neslany - myslim charakteristiku. Trosku sa mi ponasa na Michele-a Luppi-ho (ex-Vision Divine) Ak to mam zhrnut, tak poznam vela US power metalovych skupin, ktore robia lepsie albumy. Za mna 6,5/10

    OdpovědětVymazat