RECENZE: MNEMIC - Mnemesis

Mnemic - Mnemesis

Vydavatel: Nuclear Blast

Země: Dánsko, Aalborg
Datum vydání: 8. červen 2012

Žánr: Inustrial metal

Producent: Tue Madsen

Počet skladeb: 10+1
Celkový čas: 48:06


Tracklist:

01. Transcend (4:06)
02. Valves (4:04)
03. Junkies On The Storm (3:41)
04. I´ve Been You (4:10)
05. Pattern Platform (3:48)
06. Mnemesis (4:40)
07. There´s No Tommorrow (5:57)
08. Haven At The End Of The World (3:46)
09. Ocean Of Void (3:49)
10. Blue Desert In A Black Hole (5:21)
11. Empty Planet (Bonus Track) (4:44)

Deset plus jeden bonusový song. Takový je tracklist pátého alba indus metalové party MNEMIC, které nese název Mnemesis. Deska spatřilo světlo světa 8. června pod záštitou, jak je u této kapely nemněným zvykem, Nuclear Blast. MNEMIC, jakožto původně dánská sestava, se postupem času stala jakýmsi francouzsko-dánským hybridem. Navíc po zemětřesení v sestavě roku 2011 zůstal z původní kapely pouze kytarista/klávesista Mircea Gabriel Eftemie. Což byl varovný signál, který mě jen přesvědčil o tom, že skupina pro mě ztratila své kouzlo.

Už je to nějakou dobu, co kapelu opustil původní zpěvák a byl nahrazen Guillaumem. Od té doby marně, marně a víc než marně čekám, že se mi nová podoba kapely přece jen nějak zalíbí. Nezalíbila a ani nová nahrávka na tom nic nezměnila. Už když jsem psal recenzi na novinku ONE WAY MIRROR, mohli jste si všimnout mého poněkud zvláštního vztahu ke zpěvákovi Guillaume Bideau. Na novince mě jen utvrdil v tom, že mi v MNEMIC těžce nesedí. Pravděpodobně nenávratně jsou pryč časy Michaela Bøgballea. Nechci Guillaumeho kvality nějak shazovat, má je, ale na tuhle kapelu vážně ne. Pokud ovšem nechcete Mnemesis použít místo večerníčku.

Guillaume sice sem tam použije tvrdší formu zpěvu, ale to je jako plivnutí do rybníka. Velkou devízu jako vždy má ale ve vyšších polohách, to jsou jediné okamžiky, kdy cítím hudební zážitek. Ale 20 vteřin ze čtyř minut celek nezachrání.

Ani po hudební stránce nikde necítím povzbuzující tempo, rychlou kytaru, šílenou hru bicmana nebo cokoli, co by mě jakkoli vyvedlo z míry. Celá věc je na mě až příliš mírumilovná a hodí se maximálně jako podklad když se někomu jeho milá „hrabe ve vlasech“. Je to skoro jako u filmu, kde perfektní látku zničil velmi špatný scénarista (vzpomeňme na Maxe Paynea…).

Dlouho a předlouho mi trvalo než jsem byl schopen doposlouchat desku celou. Skladby mi splývají a při poslechu se mi chce vážně spát. Pokud jsou v tracklistu songy, které bych mohl doporučit, tak by to byla atmosférická There´s No Tommorow, refrén v Junkies On The Storm, I´ve Been You a bonusová Empty Planet. Vše ostatní je taktéž prázdnou planetou jinak vcelku hvězdného vesmíru letošního roku.

Inu, Mnemesis je další důkaz toho, že není každý den posvícení. A ani mě nenapadá, co bych k celé věci vlastně mohl napsat. Málokdy se stává, aby ve vás nějaká deska nezanechala žádný, ale skutečně žádný pocit, který by vás nutil se k ní vrátit. Jedním uchem tam, druhým ven. Věřím tomu, že spousta lidí bude mít na album jiný názor než já, ale pro mě osobně je to až bolestně neslané a nemastné. Doba songů jako Doors 2.12 nebo Deathbox je nejspíš nadobro ztracená. Dnes skončím tvrdou známkou.

HODNOCENÍ: 4/10