Blogger Widgets

sobota 12. ledna 2013

ROZHOVOR: Zodiac pro HMH


Před pár dny jsme vám v naší recenzi představili čerstvý počin české kapely ZODIAC, který nese jméno Never Say Never. Deska se u nás na blogu velice líbila, tudíž nám to nedalo a požádali jsme kapelu o menší rozhovor, jenž měl za úkol osvětlit jejich historii a přiblížit některé aspekty alba. Na otázky ochotně odpovídali všichni čtyři členové ZODIAC, jmenovitě: Tomáš – zpěv, kytara; Pavel – kytara; Mojza – baskytara; Martin – bicí, za což jim patří naše díky. 


V roce 1998 jste se přejmenovali z kapely CHRCHLOR na ZODIAC. Co vás přimělo ke změně a jaké je pozadí nového jména. Má to co dělat se známým masovým vrahem?

Tomáš: Kapelu jsme založili v roce 1995 pod názvem Chrchlor. Byl to prostě ten nejblbější název, co nás napadl, a časem začal být ke stylu muziky co hrajeme samozřejmě nevhodný. Přejmenovali jsme se proto na Zodiac, který má opravdu co dělat s oním masařem.

Od roku 2000 o vás ale nebylo prakticky slyšet. Můžete nám prozradit, co vedlo k tak dlouhé pauze?

Tomáš: Z některých členů kapely se časem vytratil elán a nadšení pro věc. Snažili jsme se skupinu nějak udržet, ale nakonec od nás basák a bubeník v roce 2000, po vydání alba I Love You, stejně odešli a zůstal jsem jen já a Martin, který tehdy ještě hrál na kytaru. V té době v podstatě kapela přestala fungovat a teprve až v roce 2011 se začíná zas něco dít. Předtím již Martin usedl za bicí a přichází náš starý známý z místních kapel Maglais a Enter Confusion Pavel. Na postu basáka se pak vystřídalo několik lidí a nakonec s náma zůstává Mojža, který k nám přišel z kapely B.N.CH. ze Žďáru nad Sázavou.

Angličtina nemusí být všem zcela srozumitelná. Má album Never Say Never nějaký koncept nebo jsou to "volné" songy. A na co se texty hlavně zaměřují?

Mojža: Myslíme, že angličtina se k tomuhle stylu hudby skvěle hodí. Texty nemají žádné společné téma, každá skladba je o něčem jiném. Od společensko či nábožensko kritických témat (Dirty Money, Vatican) až třeba k záležitostem běžnýho dne (Fucking Day) :)

Skladby Never Say Never a Daemon obsahují v úvodu krátké samply. Odkud původně pocházejí a co stálo za nápadem je použít?

Pavel: Jsou to samply ze starých béčkových filmu The Flesh EatersCthulhu Mansion a prostě se to tam tak nějak hodilo.

Deska zní velmi dobře, jak instrumentálně, tak technicky i zvukově. Jak a kde probíhalo nahrávání? Podílel se na věci i někdo další mimo kapelu?

Tomáš: Deska byla nahraná v našem malém domácím nahrávacím studiu. V podstatě amatérsky, takže jsme rádi, že se zvuk líbí. Jedna z největších výhod domácího studia je právě to, že nás netlačí čas a tím pádem i peníze jako v profi studiu a můžeme si tak s nahráváním a zvukem vyhrát tak, aby všechno znělo podle našich představ.

Never Say Never vyšlo pouze digitálně. Proč jste zvolili právě tento způsob? Kvůli nákladům nebo považujete klasická CD za záležitost minulosti?

Tomáš: Digitální release jsme zvolili hlavně kvůli tomu, že naší muziku dostaneme lehčeji mezi lidi.

Pavel: Rozhodně to není kvůli nákladům, klasická CD máme pro zájemce taky k dispozici. To, že jsou CD drahý, jsou jen kecy těch, co na tom chtějí nahrabat. Lehce se dostanete na cenu kolem padesáti korun, což je myslím cena, za kterou se dá prodávat slušně.

A čím to, že novinku nabízíte zdarma?

Martin: Jako každý muzikanti, jsme rádi, když si naší muziku poslechne co nejvíc lidí a na tomhle stylu metalu stejně nezbohatneme, tak proč desku nedat k dispozici zdarma.

Kde hledáte hudební inspiraci? Album mi zní jako syrový death začátku 90. let, i když v pomalejším rytmu. Opravdu mi hodně připomíná PARADISE LOST.

Tomáš: V podstatě ani jeden z nás nepřemýšlel o tom jakej styl budeme hrát. Tohle z nás prostě vylezlo, takhle nás to baví.

Pavel: Rozhodně přirovnání ke starým Paradise Lost beru jako velkou poctu :)

A jak vnímáte českou metalovou scénu. Vidíte nějaký posun (jakýmkoli směrem) a je něco, co podle vás chybí nebo naopak přebývá?

Tomáš: Na naší scéně je spousta skvělých kapel, ale neznámých kapel. Je dost těžké se prosadit u nás, natož pak v zahraničí.

Na konec tradiční otázka. Na co se můžeme z vaší strany v nejbližší budoucnosti těšit?

Tomáš: Teď po vydání desky se těšíme hlavně na koncerty. Časem samozřejmě i práce na nové desce.

Žádné komentáře:

Okomentovat