Vydavatel: Moshpit Tragedy Records
Země: Kanada, Montreal
Datum vydání: 5. listopad 2012
Žánr: Blues/Stoner Rock/Instrumental
Počet skladeb: 3
Celkový čas: 15:15
Tracklist:
01. Death Rides Southwards (4:30)
02. Crawling Through Cacti (6:08)
03. Resurrected Yet Again (4:33)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Seb Painchaud
Felix Roberge
Vincent Houde
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Před pár dny jsme vás zvali ke stažení volně dostupného EP TUMBLEWEED DEALER distribucí „zaplať, kolik chceš“. A jak to tak bývá, rád bych se s vámi podělil o své pocity z nahrávky o třech skladbách. Předtím jen pár slov o skupině a vzniku. Nápad vznikl teprve v červnu 2012 a zrodil se v hlavě Seba Painchauda, který je znám z kapel THE LAST FELONY, DISSONANCE, NEFASTUS DIES a VATICAN. Tento muzikant začal ve svém domácím studiu pomalu ale jistě nahrávat první písně pro TUMBLEWEED DEALER, k jejichž inspiraci posloužili kapely jako EARTH či HORSEBACK. Časem získal ke spolupráci kolegu a kamaráda z THE LAST FELONY, Felixe Roberge. Tím vzniklo nynější EP Death Rides Southwards. V současnosti je kapela v polovině nahrávání svého prvního plnohodnotného alba, které se jmenuje Dirt a mělo by vyjít začátkem roku 2013. Ke jmenovaným hudebníkům se přidal Vincent Houde z DOPETHRONE, který usedl za bubny. Pojďme si tedy představit čtvrthodinovou nahrávku nově vzniklého projektu.
Pustit Death Rides Southwards, hodit nohy na stůl, zapálit cigáro, do ruky něco dobrého k pití a pak se jen nechat unášet líným tempem perkusí s ještě plíživější bluesovou kytarou pyšnící se zvukem 70. let. Jediné, co mi kazí téměř dokonalý požitek, je počasí vládnoucí venku. Nastupuje šestiminutová Crawling Through Cacti v téměř pomalejším rytmu než úvodní skladba. Tady by se hodilo ještě houpací křeslo na verandě někde uprostřed amerického středozápadu, kde chlápci skrývají oči pod kloboukem a respekt nasbíraný z divokých přestřelek vnímáte na hodně velkou vzdálenost. Poslední čtyři a půl minuty tohoto EP nabízí Ressurected Yet Again. Ta se honosí o něco veselejší atmosférou, ale přesto má v sobě jakousi emoční bolest. Skvělá věc pro ponuré chladné podzimní večery. Pokud někdo z vás ještě dosud pochybuje o kouzlu bluesové kytary se zdánlivě nekvalitním zvukem techniky 70. let, pak tu je něco, co vás názor určitě změní. Ale abyste si nemysleli, že tu pěji pouze chválu, mám pár věcí negativnějšího rázu.
Jedná se o EP, což je způsob nahrávky, kterému dvakrát nehovím. V těsném závěsu za tímto faktem je to, že skladby jsou instrumentální. To je další věc, kterou jsem nikdy moc nemusel ve větším množství nežli malém. V tomto případě ale dost dobře chápu důvod absence zpěvu. Jedná se o první záležitosti TUMBLEWEED DEALER a předpokládám, že album Dirt se bude pyšnit nějakým vokálem. Nehledě na to, zda se někdo ze členů mikrofonu v budoucnu chopí nebo ne, díky chybějící lyrické stránce mají tři písně velmi podobnou strukturu a po pár minutách se mi zdají dost monotónní. Každopádně, tahle věc je svým žánrovým zaměřením zcela odlišná od věcí, které obvykle poslouchám. Ovšem v tom dobrém slova smyslu. Je to relaxační záležitost, která vás vezme na cestu zpátky časem. A minimálně to je důvod, proč byste si měli EP Death Rides Southwards nové kanadské sestavy TUMBLEWEED DEALER poslechnout. Vedle toho váš playlist jistě obohatí ryzí blues svlečený ze všech možných efektů a elektronických kudrlinek. Na to, abyste stvořili chytlavou a dobrou hudbu nepotřebujete kvantum nástrojů a armádu producentů. Stačí naprosto jednoduché bicí a pár jednoduchých akordů zahraných na lehce podladěné kytaře Dalším, bez pochyb podstatným, lákadlem pro naši malou zemi je fakt, že nahrávka je dostupná zdarma=o)
HODNOCENÍ: 6,5/10
Žádné komentáře:
Okomentovat