RECENZE: Call Me No One - Last Parade

Call Me No One - Last Parade

Vydavatel: 7 Bros. Records/Asylum

Země: USA, Atlanta (Georgia)

Datum vydání: 5. červen 2012

Žánr: Alternative metal/Hard rock

Producent: George Roskos

Master: Ted Jensen

Mix: Mike Ferretti

Počet skladeb: 12 (14)

Celkový čas: 44:26 (52:40)

Tracklist:

01. Intro (1:30)

02. The World Is Dead (3:17)

03. Thunderbird (3:47)

04. Soapbox (3:51)

05. Hillbilly (3:42)

06. All´s Well (5:15)

07. Biggest Fan (2:50)

08. Pleased To Meet You (3:21)

09. Broken Record (4:55)

10. You Surprise Me (3:57)

11. War Song (3:27)

12. Last Parade (4:35)

13. Whatever Happened (Bonus Track) (4:05)

14. Time Machine (Bonus Track) (4:09)

Není tomu tak dávno, co jsem někde četl úvod k recenzi, ve kterém autor vysvětloval svůj spíše záporný vztah k „superkapelám“. Mluvil o tom, že tomu většinou předchází velká slova a velká očekávání, která pak nejsou naplněna. Stejně tak mluvil o jistých komplikacích s koncertováním a dalších věcech. To mě vedlo k tomu, že ve svém úvodu k této napíšu svůj názor na danou věc, protože CALL ME NO ONE je přece jen vedlejší záležitostí dvou členů kapely SEVENDUST, takže k „superkapele“ nemá daleko.

Z mého pohledu tzv. „superkapely“ nabízí prostor pro dotyčné muzikanty se projevit tak, jak potřebují, protože ať se na to díváte jakkoli, jejich mateřské sestavy mají přece jen určité mantinely, ve kterých provozují svou muziku. Proto není na škodu si odskočit a stvořit něco bez hranic. Pokud jako fanoušek nemáte veliké očekávání, ale pouze se těšíte na to, co vaši oblíbení hudebníci stvoří, pak snad ani nemůžete být zklamáni. Co se týče koncertování, určité komplikace mohou vzniknout, ale ve většině případů jsou to spíš miniturné a nijak to nenaruší fungování původní kapely. Navíc mám dojem, že většina těchto projektů je spíš studiového charakteru a jde skutečně jen o to, aby se muzikanti vyřádili a nenarušili tvorbu svých kapel. Ruku na srdce, spousta z vás by se asi moc dobře nedívala, kdyby vaše oblíbená např. melodic death metalová kapela najednou začala hrát hard rock. Nechme polemizování a pojďme se tedy podívat na projekt CALL ME NO ONE a jejich debutové album Last Parade.

Čerstvý projekt založili členové SEVENDUST Clint Lowery a Morgan Rose. První z nich má na starosti zpěv a kytaru, druhý pak bicí a perkuse. Na konci února 2012 oba pánové naběhli do studia a začali nahrávat desku, která vyšla v červnu. 23. dubna se přidal Rek Mohr (LEO/HURT), jenž si na krk pověsil baskytaru, a Alan Price (SOULS HARBOR) vzal do rukou kytaru. Podle slov Loweryho je zvuk CMNO „velmi odlišný od SEVENDUST. Je těžký, ale ne ve stejném smyslu jako u SEVENDUST…“ Takže jak dopadla debutová nahrávka o dvanácti (+ dvě bonusové) skladbách?

O otevírací intro stopě se nemá cenu bavit, takže první „vlaštovkou“ alba je The World Is Dead. Poněkud depresivní název, ale song plný energie. Ta je vlastně devizou prvních čtyř skladeb. Kytarová sóla, rychlejší tempo perkusí střídané pomalejšími party, silné kytary i refrény, a samozřejmě Clintův zpěv.

Nechce se mi příliš rozebírat jednotlivé skladby, abych nepsal romány. Ten, kdo míchal album, si vážně pohrál, protože desku nelze rozdělit na tvrdší, jemnější části. První dvě skladby, The World Is Dead a Thunderbird, jsou nabité energií, obsahují pár kytarových sól, rychlejší tempo bicích střídané s pomalejšími party, silné kytary i refrény. Pak nastoupí Soapbox, která je pomalejší, ale stále dost emotivní, záležitost. Hillbilly pro změnu začne hrou na banjo a pak přejde do klasické hard rockové kytarovky ve velmi rychlém tempu.

Na desce najdete vážně vše. Pohodové skladby, rychlé pecky i srdceryvné balady, jak to alternative umí. Za balady bych jmenoval All´s Well, kterou bych se ani nebál nazvat za nejsilnější song a vrchol alba. Další podobnou je Broken Record. V těch rychlejších z mého pohledu vládne Biggest Fan, protože její rytmus je vskutku strhující na styl, který nám pánové předkládají. Rychlé bicí, našlápnutá kytara, žádné zdržování pomalejšími party; hard rocková pecka jak má být.

Jak jsem zmínil, skladby jsou seskládaný do fungujícího tracklistu a deska obsahuje od všeho něco. Líbí se mi, že nejsou použity žádné nástroje a nadstavby navíc (s výjimkou banja v Hillbilly), ale kapela si vystačila s typickými instrumenty rockové skupiny. Díky tomu zní hudba naprosto čistě a Clint svým chraplákem, který chvílemi tlačí co to de, věci dodává na věrohodnosti. Na druhou stranu se občas nemohu zbavit dojmu SEVENDUST. Projekt CALL ME NO ONE je hodně čerstvý projekt, ale je složen z kvalitních hudebníků a bolavá místa těžko hledat. Pokud máte rádi kapely jako SEETHER a NICKELBACK, balady od SEVENDUST (Past, Angel´s Son), nebo si chcete jen dát nějakou „oddychovku“, pak vás CALL ME NO ONE bude bez pochyb bavit. 

HODNOCENÍ: 7,5/10

Poslechněte si celé album "Last Parade" online: