ROZHOVOR: Simone Simons o posledním albu, cestě ke zpěvu a lásce k hamburgerům

Našli jsme rozhovor s metalovou princeznou z Nizozemí, Simone Simons. Epica nedávno vydala páté album Requiem For The Indifferent, které je velmi kladně přijato kritikou i fanoušky. Americký server thegreatsouthernbrainfart.com využil možnosti zpěvačku vyzpovídat a díky zajímavým otázkám vám tento rozhovor přinášíme.

Simone, moc děkuji, že sis na mě udělala dnes čas.

V pořádku. Děkuji za zavolání.

Takže, máte v Německu tak šílené počasí jako my tady ve státech?

O, ano. Dnes bylo nádherně. Bylo asi 15 stupňů Celsia. Máme tak trochu vlnu veder (smích). Byla jsem venku bez bundy a je teplo a slunečné. Je to fajn.

Gratuluji k dalšímu hvězdnému albu Requiem For The Indifferent.

Moc děkuji, Done.

Requiem For The Indifferent vypadá, že jeho koncept je opět plný globálního, náboženského a kulturního napětí. Můžeš mi říct něco o konceptu alba?

Ne, opravdu to není koncepční album. Epica má na každé nahrávce vždy hlavní téma, o kterém píšeme a jsou to témata politická, náboženská a kulturní. Requiem For The Indifferent se týká záležitostí jako jsou ekonomické krize a únik oleje v Mexickém zálivu. Je to velmi realistická nahrávka s moudrým textem. Je to všechno velmi jednoduché a o tvrdých věcech v životě. Requiem For The Indifferent je o lhostejných lidech, kteří se dnes nezajímají o to, co se ve světě děje. Drží své oči zavřené a žijí si ve svých malých světech. Je potřeba oči otevřít, probudit se a pokusit se sjednotit se zbytkem světa, abychom z něj mohli udělat lepší místo.

Když jsem vyrůstal jako mladý fanoušek heavy metalu, miloval jsem kapely jako Iron Maiden, u kterých se mi vždy zdálo, že ve svých textech mají nějakou myšlenku a podstatu. Můžeš mi říct něco o tvůrčím procesu nového alba?

Proces u tohoto alba byl v podstatě stejný jako u všech ostatních. Hlavní skladatel v kapele je Mark (Jansen, kytara/zpěv) a tentokrát dvě písně napsal náš klávesista Coen (Janssen) a Isaac (Delahaye, kytara).  Protože všichni od sebe bydlíme poměrně daleko, máme každý domácí studia a pracujeme v nich. Obvykle skládáme doma, ale měli jsme několik schůzek, kdy jsme na albu pracovali společně. Když jsou písně téměř hotové, Mark mi je pošle a já doma pracuji na vokálech. Zpěv přijde na řadu vždy téměř na konci. Pak se sejdeme a pracujeme na výběru písní, které zařadíme na nahrávku a zlepšíme vokály nebo struktury písně, kde je potřeba. Takhle jsme to udělali na posledních dvou deskách.

Requiem For The Indifferent je vaše páté album. S pěti deskami za sebou musí být těžké vytvořit setlist pro tour. Jak Epica tento seznam vytváří?

Snažíme se to měnit, ale vždy se snažíme udržet základní skupinu písní, které dobře známe. Máme klasiku jako Cry For The Moon, Consign To Oblivion a další starší kousky, které se snažíme uchovat v setlistu. Poměrně často děláme na Facebooku průzkumy, kdy se ptáme fanoušků jaké písně by chtěli na koncertě slyšet. S pěti deskami bychom mohli hrát klidně 7 hodin nebo tak (smích). Naše show trvá většinou 1 hodinu 45 minut nebo dvě hodiny, takže zvláště s dlouhými písněmi můžeme zahrát 3 skladby a máme plný setlist (smích). Existuje mnoho skvělých písní a každý člen kapely má své favority, takže je těžké udržet každého šťastným, ale daří se nám to.

Máš oblíbený song k hraní na živo?

Nedávno jsme hráli na živo Storm The Sorrow, když jsme měli v lednu dvě show s REVAMP. Opravdu jsem si tuhle věc na živo užila. S každou novou nahrávkou to trochu vypadá jako nový začátek. Vy znáte ty písně opravdu dobře, ale nikdy jste je nehráli na koncertě, takže je fanoušci tak dobře neznají, takže to byl příjemný zážitek. Píseň se mi zpívá velmi pohodlně, takže je to můj současný favorit.

Vím, že někteří zpěváci mají zvláštní způsob přípravy na vystoupení. Máš nějaký rituál nebo něco, co děláš, aby ses psychicky uvolnila?

Jo. Vždycky jsem si dělám sama vlasy a make-up. Vezmu si tak hodinu před koncertem, pustím si hudbu do sluchátek, piji svůj RedBull Light a dělám nějaká pěvecká cvičení a snažím se zapomenout na chaos kolem mě jako třeba křičící jeskyní muže alias členové kapely (smích). A to je moje.

Epica měla vcelku úspěšné turné po USA s albem Design Your Universe. Jsou nějaké plány pro turné po USA i s touto deskou?

Jo, jistě. Plánujeme severoamerické turné na říjen/listopad, takže se brzy uvidíme a určitě navštívíme i Atlantu.

To je skvělé slyšet. Myslím, že bych se měl odhodlat a vyslovit svůj požadavek, abyste pro mě zahráli Martyr Of The Free World.

(Smích) Oh, ten mám taky ráda. To je skvělý song.

Vraťme se trochu v čase. Co tě přimělo, že si se chtěla stát zpěvačkou?

Vždycky jsem milovala hudbu. Když jsem byla malá holka, milovala jsem Spice Girls a Backstreet Boys a chtěl jsem mít se svou sestrou hudební skupinu. Bavilo mě to a byl to sen, o kterém jsem si myslela, že se nikdy nesplní. Vždycky jsem milovala Whitney Houston a Mariah Carey. Vlastně jsem na základní hudební škole zpívala písničku Mariah Carey, když mi bylo 12. Můj učitel mi tehdy řekl, že mám talent a že bych s ním měla něco dělat, ale tehdy jsem byla velmi plachá. Byla jsem tak nervózní, že jsem před koncertem málem dostala infarkt, ale pak se všechno nějak změnilo. Nyní je to přirozené. Nyní jsem s Epicou 10 let a to je všechno, co znám. Moje hobby je má práce a také díky životnímu stylu se v tom cítím dobře. Možnost mého živého zpívání je věc, kterou miluji a je to skvělé. A byla jsem velmi smutná, když jsem se doslechla o smrti Whitney Houston. Byla tak talentovaná zpěvačka a všechno to zpackala těma drogama a pak se zabila. To je něco, co bych nikdy nedovolila, aby se mi stalo.

Je to smutné, protože jsme už viděli tolik talentovaných lidí ze všech hudebních žánrů, kteří se rozpadli a umírali díky užívání drog a alkoholu. Je tvůj protidrogový postoj něco, čím se snažíš ovlivnit fanoušky?

Neberu drogy, nekouřím a alkoholu piji velmi málo, ale za to jím sladkosti a košíčky (smích). Myslím, že spousta muzikantů začne brát drogy ne proto, aby si připadali cool, ale protože nedokážou ustát tlak věcí. Poznávám to na sobě a někdy jsem unavená jako kotě a cítím se jako "potřebuji energii a už takhle dál nemůžu." Tito umělci pak sahají po drogách, protože je to věc, která je drží vzhůru, dá jim energii a já chápu, že to láká.

Podporovali tě rodiče při tvém přechodu k metalové muzice?

Prvně jsem to rodičům neřekla. Lhala jsem jim (smích). Měla jsem vystoupení se svým sborem ve stejný den, kdy jsme měli první vystoupení s Epicou a já nevěděla, co mám dělat, tak jsem jim to musela říct. Můj táta byl poněkud znepokojený kvůli mému vzdělání. Mámě se to líbilo, ale táta byl trochu skeptický. Teď vidí, že jsem si vybrala správně. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a snaží se, aby se vyhnulo chybám.

Simone, teď už bych ti chtěl položit jen několik zábavných otázek a tak tě poznat trochu lépe.

Samozřejmě. Směle do toho.

Když koncertujete po Americe, jaké je tvé oblíbené jídlo?

Amerika má určitě nejlepší hamburgery všude okolo, takže když jsem tam, snažím se jíst hamburgery. Musím si nastavit limit pět hamburgerů za celé turné, protože mám ráda na svých hamburgerech hodně sýra. Nechci vypadat jako burger, kdybych jich snědla moc (smích). 

Jsou velmi nebezpečné. Mohl bych se utlouct.

(Smích) Jo. Protože jíte za celý den mnoho kalorií, ale stejně po tom máte hlad. Miluji to. Amerika má skvělé jídlo a taky pokaždé šíleně nakupuji. Všechno tam stojí polovinu toho, co za stejné věci zaplatíme my tady. Vždycky přijdu s kufrem, který nacpu, a pak musím koupit další, protože do toho prvního se mi už nevejdou věci, které jsem koupila. Amerika je říše divů (smích).

Dobrá, určitě ti přinesu nějaké košíčky, když se vrátíte do Atlanty!

No, to by bylo opravdu pěkné (smích). To je od tebe tak milé. Děkuji ti!

Kdyby Hollywood natáčel film o Simone Simons, kdo by tě měl hrát?

Dobrá otázka. Nedávno jsem dělala interview v televizi a lidí, kteří tam pracují, mi říkali, že jsem vypadala jako Christina Applegate, ale já si to nemyslím (smích). Koukněme. Kdo by mě mohl hrát? Mladší herečka s bledou tváří a velkýma očima. Možná Amanda Seyfried nebo Scarlett Johanson (smích).

Co byl tvůj první rockový koncert?

Na první rockovém koncertě jsem byla na After Forever. Chodila jsem s Markem (Jansenem) a to bylo před Epicou. Bylo mi 16.

Tušila si, že z tebe tvá kapela udělá zpěvačku jakou si chtěla být?

Upřímně řečeno, nikdy jsem si nemyslela, že zpívání na pódiu, by bylo něco, co bych mohla dělat. Byla to pro mě fantazie. Hodně z mých snů se plní.

Simone, ty jsi tak pozitivně myslící a hovořící osoba.

Oh, děkuji. Od přírody jsem veselý člověk. Pozitivita ti dává víc energie než negativita a proto se snažím stranit lidem, kteří jsou celou dobu negativní. Mohlo by tě to vtáhnout do negativního víru. Pokud myslíš pozitivně, vždy se můžeš dostat z nepříjemných situací. 

Pokud bys mohla s jednou kapelou zpívat jednu noc, která by to byla?

No, není to kapela, ale sólová zpěvačka. Opravdu ráda bych zpívala s Imogene Heap. Miluji její hudbu a miluji její hlas. Ráda bych viděla sama sebe zpívat tyto písně.

Pokud by ses nestala zpěvačkou, co si myslíš, že by jsi dělala?

Chtěla bych dělat něco skutečně kreativního nebo v lékařském světě, kde bych mohla pomáhat léčit lidi. Miluji děti a myslím, že bych svou pozitivitu mohla přenést na jiné lidi.

V neposlední řadě, máš nějakou radu pro nastupující hudebníky, kteří se snaží dělat v hudebním světě?

Jsem opravdu ráda, že se mnoho mých snů stalo skutečností a totéž bych přála ostatním lidem. Doporučuji, aby tvrdě pracovali a příliš o tom nepřemýšleli. Následujte své srdce a vězte, že pokud spadnete dolů, je potřeba se opět postavit zpět na nohy. Nikdy si nemyslete, že jste se do toho neměli pouštět nebo že jste smolaři. To je negativní myšlení a to vás nikam nedostane, možná vás to zastaví na místě, ale rozhodně neposune dál.

Ještě jednou gratuluji k Requiem For The Indifferent. Díky, že sis na mě udělala čas a mohli jsme si popovídat. Bylo skutečným potěšením tě více poznat. 

Mnohokrát děkuji. Potěšení bylo na mé straně.

Budu se těšit na setkání s tebou v Atlantě a slibuji, že přinesu košíčky!

(Smích) Tak to je cool. Děkuji moc. Miluji ty vanilkové a mrkvové. Dokonce mám ráda i ty levné z Walmartu. Nejsem vybíravá (smích).