RECENZE: BEFORE THE DAWN - Rise Of The Phoenix

Before The Dawn - Rise Of The Phoenix


Vydavatel: Nuclear Blast Records

Země: Finsko, Nastola 
Žánr: Dark/Melodic death metal

Datum vydání: 27. dubna, 2012

Producent: ?

Počet skladeb: 9(12)

Celkový čas: 39:31(51:05)


Tracklist:

01. Exordium (1:27)
02. Pitch-Black Universe (4:43)
03. Phoenix Rising (4:42)
04. Cross The Bear (3:29)
05. Throne Of Ice (6:31)
06. Perfect Storm (4:42)
07. Fallen World (4:22)
08. Eclipse (5:39)
09. Closure (3:44)
10. Unbreakable (2012 Version Bonus) (3:17)
11. Deliverance (Bonus) (3:26)
12. Reflection (1999 Demo Bonus) (5:22)


BEFORE THE DAWN je projekt finského muzikanta Tuomase Saukkonena, kterého považuji za jednoho z nejlepších Finů na metalovém poli vůbec. Také se mi ale zdá, že jeho kvality nemají takovou pozornost, jakou by si zasloužili, ale to už je jiná věc. Možná je tak i lepší.

Každopádně, je to něco lehce přes rok, co vyšla deska Deathstar Rising. Bylo to v únoru 2011 a téhož roku v červnu zaznamenala kapela personální zemětřesení. Odešel bubeník Atte Palokangas, z hudebnických důvodů, a kytarista/clean vokál Lars Eikind z důvodů osobních. Ze sestavy tak zůstal pouze Tuomas a Juho Räihä. Saukkonen tuto situaci okomentoval slovy: „Masivními změnami v sestavě během roku 2011 skončila éra velké frustrace a vrátila se 110% obětavost a profesionalita zpět do kapely. Nově objevená energie a motivace nás nasměrovala do vítězného evropského turné a bylo možné udělat dosud nejsilnější, nejrychlejší, nejtvrdší a rozhodně nejepičtější desku BEFORE THE DAWN do této chvíle.“

Na jeho slova došlo a na konci dubna 2012 je na světě již sedmá studiová deska. Jmenuje se Rise Of The Phoenix a vychází opět pod hlavičkou Nuclear Blast. Obsahuje 9 nových skladeb a k tomu 4 bonusové kousky. Než album vyšlo, na youtube se objevily dva průvodní videoklipy, a to k singlům Phoenix Rising a Pitch-Black Universe, které naznačili, že nová placka bude postrádat čistý zpěv. Jak to všechno dopadlo uvidíte níže.

Myslím, že už jsem se kdysi zmínil o tom, že nejsem příznivcem jakéhosi intra. Na tom se vážně nic nezměnilo (a asi nikdy nezmění), ale v případě Rise Of The Phoenix není nijak otravné. I když musím uznat, že podle toho jak zní, bych ho zařadil do úplně jiného stylu. Hra na akustickou kytaru s jasně slyšitelnými slidy po strunách mi připomíná podobné interlude, ale ze soudku SHADOWS FALL či KILLSWITCH ENGAGE. Tohle oznámení sice není nijak důležité, ale v prvé chvíli jsem se lekl, zda nám BEFORE THE DAWN tak nějak nezměnili styl. Kde je intro, bývá většinou outro. Takže skladba Closure je volným pokračováním a nepochybným instrumentálním vyvrcholením novinky.

Nezměnili, a to ani v nejmenším. První dvě sklady jsou ty, ke kterým byly natočené pohyblivé obrázky. A k tomu není co dodat, obě oplývají neskutečnými kytarovými riffy. Především Phoenix Rising má opravdu epický kytarový podklad. Kdo neslyšel, nepochopí=o)

Kytara byla vždycky silná stránka Saukkonena. A doufám, že se to nezmění. Pokud jeho práci neznáte a máte rádi melodic death s temnější atmosférou, pak byste svůj deficit měli co nejdříve napravit. A můžete rovnou začít touto čerstvou novinkou. Podladěné kytary ve vyšších akordech, chytlavá sóla, přirozeně plynoucí riffy a výsledná atmosféra jednoduše udělají svoje. Tahle kombinace musí uspokojit sebenáročnější ušní bubínky. Jednoduše řečeno: eargasm jako kráva. Člověk by v některých momentech řekl, že ty melodie „vypráví“ písně bez potřebného hlasového doprovodu. Po této stránce rozhodně stojí za vypíchnutí song Throne Of Ice a po instrumentální stránce „výpravný epos“ Closure.

Jak již bylo řečeno, ze sestavy odešel i bubeník. Nepodařilo se mi zjistit, kdo spolupracoval na desce, takže odhaduji, že si na stoličku sedl Saukkonen stejně jako u DAWN OF SOLACE. Každopádně, odvedená bubenická práce (ať za ní stojí kdokoli) nepatří mezi slabé stránky. Bicí táhnou každou píseň zvlášť po celou dobu desky. Nikde není cítit nějaká nesourodost nebo nesoulad. Okamžiky, kdy bicí jedou jinou melodii a rytmus než ostatní instrumenty, tvoří perfektní atmosféru. Navíc je nahrávka natolik čistá, že si posluchač může vybrat, který z nástrojů se rozhodne poslouchat. Fakt, který je v dnešní době samozřejmostí, ale myslím to tak, že zvuky nejsou nijak nahuštěné a nevyvolávají vzájemný zmatek.

Co se týká hlasového projevu, tak veškerou odpovědnost si vzal na starost Tuomas Saukkonen. Čili je tu absence jakéhokoli „čistého“ hlasu a je tu jen jeho growling. To není výtka, growl je parádní. Jen přece jen trochu postrádám „andělské“ party, které přinášel Lars, a možná trochu považuji za škodu, že na desce není ani žádný host. Ale kdo jsem, abych někomu kecal do jeho práce. Nakonec, při poslechu Perfect Storm nebo Fallen World jsem zjistil, že tento „nedostatek“ uspokojivě nahrazuje kytara, aneb není nad šikovnou improvizaci.

Nakonec snad jen krátká zmínka o bonusových kouscích. Jedním z nich instrumentální píseň Deliverance a víc snad není co dodávat. Pak je tu demo song Reflection z roku 1999, který ve mně vyvolal jistou nostalgii svým zvukem. Ten hrubý a syrový zvuk nahrávky je prostě příjemnou vzpomínkou na doby, kdy tak znělo skoro vše, co se vám dostalo do ruky. No a nakonec se zmíním o znovu nahraném songu Unbreakable. Je poznat, že je to znovu nahrané a to i bez upozornění na chybějící Larsův hlas. Nicméně jsem rád, že jsem si mohl připomenout naprosto epický a ještě epičtější riff, který je této písni vlastní.

No a to je pro dnešek vše. Pokusil jsem se vás nalákat na novou desku mého oblíbeného finského muzikanta. Na jeho slova, která jsem citoval na začátku, skutečně došlo. Nahrávka je dost tvrdá, ale obohacená o sóla a vysoké riffy. Taktéž je to věc silná, ale trochu jí ubližuje chybějící čistý vokál, na který jsem si u této kapely zvykl a který je typický pro tento žánr.

Existují kapely, které si i po prožitých problémech udržují vysokou úroveň. Mezi takové patří i BEFORE THE DAWN a pro uši je to nefalšovaný zážitek (alespoň pro mne). A to i přesto, že od poslední desky Deathstar Rising, dělí tyto alba rok a nějaké drobné. Navíc letos, pokud vím, Tuomas chystá i další desku s dark doom kapelou BLACK SUN AEON, taktéž po roce od poslední nahrávky. Nikoho asi nepřekvapí, že známku, kterou budu hodnotit je 8/10.