Země: Mezinárodní
Datum vydání: 1.
únor 2013
Žánr: Heavy metal
Počet skladeb: 11
Celkový čas:
45:15
Tracklist:
01. The Rebel (5:24)
02. Attila The Hun (3:53)
03. Let The Show Go On (4:29)
04. Seal Of The Cross (3:57)
05. Settle The Score (3:23)
06. Promised Land (4:35)
07. Black Friar (4:38)
08. World Out Of Steel (3:54)
09. Revelation (3:17)
10. Metal Knights (3:58)
11. Sun God (3:47)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jamie Mallender –
baskytara
George Karafotis
– kytara
Joe Stump –
kytara
Alessandro Duó –
klávesy
Rich Smith – bicí
Diskografie:
Descent To The Underworld (2013)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
RAVEN LORD jsou mezinárodním projektem, jehož nejvýraznější
částí je zpěvák Csaba Zvekan. Sestava svůj vznik datuje do roku 2010 a po třech
letech existence (a pár obměnách) přichází s debutem Descent To The Underworld. I když se má jednat o hvězdné složení
(nebo chcete-li superkapelu) a členové se objevují v kapelách POWER QUEST,
BLAZE BAYLEY nebo HOLYHELL, pokud nejste hlouběji ponořeni do klasických
metalových žánrů, patrně vám jména a názvy příliš neřeknou. Mé posluchačské
cesty se ubírají taktéž jiným směrem, což ale doufám nebrání tomu, abych vám
mohl nabídnout svůj pohled na novinku.
Na rovinu přiznávám, že mi nějakou dobu trvalo než jsem přišel
na to, jak recenzi i celou nahrávku pochytit. Jednotlivé skladby mají
v sobě vyváženou porci riffů I. jakosti a naprosto mistrovské práce prstů
obou kytaristů (vlastně tří, pokud připočteme i ex-sekerníka Stefana
Lindholma). Jasný vliv amerických heavy metalových kytar doplňují menší exkurze
do hard rockových melodií. Z čehož vyplývají i velmi chytlavé refrény, kdy
zpěváka Zvekana doplňují v několika případech sborové zpěvy. To funguje
téměř vždy a hlavně jsou to skvělé pasáže, které písním nabízejí potenciál stát
se hitem na živých koncertech. Díky Smithovi za bicími se songy ženou
v mírně rychlejším tempu, čímž nahrávka dostává silnou dynamiku a celých
45 minut stopáže nikde nezadrhává. Věci na sebe navazují velmi plynule a
přirozeně, až se mi nejednou stalo, že jsem nepostřehl výměnu písní. Za to ale
může i perfektní mastering a zvuk.
Csaba Zvekan je nejen zpěvákem, ale jednoznačným lídrem
celého projektu, a tak se konečně dostávám k jeho vokálu. O tom, že ten
člověk má šílený rozsah hlasivek, nemůže být pochyb. Od hlubšího chrapláku,
přes melodické střední polohy až po skleničky rozbíjející ječák, který vám
vyřeže díru do hlavy. Před vokalistou mohu jedině smekat. Přestože jsem
fanouškem jiných žánrů, jeho přístup mě baví a dokáže vtáhnout, což je myslím
největší úspěch, jakého může zpěvák dosáhnout. Jediné, co mě osobně trochu vadí
jsou na několika místech až nesnesitelně vysoké polohy. Nejvíce asi v Metal Knights. Nakousl-li jsem negativa, pak je tu ještě pár
věcí. Klávesy sice dobře podkreslují celý komplet, ovšem pokud si pustíte album
od A do Zet, po chvíli zjistíte, že se hra velmi často opakuje. To u mě vedlo
k tomu, že jsem je asi v půli desky začal nenávidět.
Pojďme ale ke konečnému resumé. Nejsem si jist, že se tu
zrodil all-star band, který bude headlinerovat velkým hudebním festivalům. Spíš
asi ne. Máme tu ale kapelu, která vzala klasický heavy metal a dala mu mírně
neoklasicistní kabát, který mu sluší. Parta okolo Csaby pro mě asi nebude
nejoblíbenější kapelou či objevem roku, ale pokud patříte mezi vyznavače
starého dobrého metalu, pak tohle bude určitě pro vás. Descent To The Underworld je hodně solidní počin, za který se není
rozhodně důvod stydět. Na úplný konec bych si dovolil doporučit tři skladby. Settle The Score je majstrštykem v ovládání
kytary, Zvekan zpívá ve skvělé střední poloze, a troufám si tvrdit, že ta mu
sedí nejlíp. Chytlavý refrén netřeba zmiňovat, protože ty se nejspíš stanou
obchodní značkou RAVEN LORD. Druhou písní je World
Out Of Steel, kterou jsem si pokřtil na „manowarovku“ s naprosto
fantastickým refrénem, bojovnou náladou, která vás nutí v headbang a
pokřikem „Stay on metal!“, který vede nutně k pozvednutí rukou
v paroháče, obzvlášť při sólu. A poslední je závěrečná Sun God, která je mírně odlišná od
zbytku. Není to přímo balada, ale je svým pomalým tempem a zařazením je
vynikajícím ukončením solidní desky, která ve fanoušcích „klasiky“ zanechá
silné dojmy. Stay on metal!
HODNOCENÍ: 7,5/10
Žádné komentáře:
Okomentovat