Blogger Widgets

pondělí 11. března 2013

RECENZE: Raven Lord - Descent To The Underworld

Vydavatel: Mausoleum Records
Země: Mezinárodní
Datum vydání: 1. únor 2013
Žánr: Heavy metal
Počet skladeb: 11
Celkový čas: 45:15



Tracklist:
01. The Rebel (5:24)
02. Attila The Hun (3:53)
03. Let The Show Go On (4:29)
04. Seal Of The Cross (3:57)
05. Settle The Score (3:23)
06. Promised Land (4:35)
07. Black Friar (4:38)
08. World Out Of Steel (3:54)
09. Revelation (3:17)
10. Metal Knights (3:58)
11. Sun God (3:47)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 Současní členové:
Jamie Mallender – baskytara
Csaba Zvekan – zpěv
George Karafotis – kytara
Joe Stump – kytara
Alessandro Duó – klávesy
Rich Smith – bicí

Diskografie:
Descent To The Underworld (2013)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

RAVEN LORD jsou mezinárodním projektem, jehož nejvýraznější částí je zpěvák Csaba Zvekan. Sestava svůj vznik datuje do roku 2010 a po třech letech existence (a pár obměnách) přichází s debutem Descent To The Underworld. I když se má jednat o hvězdné složení (nebo chcete-li superkapelu) a členové se objevují v kapelách POWER QUEST, BLAZE BAYLEY nebo HOLYHELL, pokud nejste hlouběji ponořeni do klasických metalových žánrů, patrně vám jména a názvy příliš neřeknou. Mé posluchačské cesty se ubírají taktéž jiným směrem, což ale doufám nebrání tomu, abych vám mohl nabídnout svůj pohled na novinku.

Na rovinu přiznávám, že mi nějakou dobu trvalo než jsem přišel na to, jak recenzi i celou nahrávku pochytit. Jednotlivé skladby mají v sobě vyváženou porci riffů I. jakosti a naprosto mistrovské práce prstů obou kytaristů (vlastně tří, pokud připočteme i ex-sekerníka Stefana Lindholma). Jasný vliv amerických heavy metalových kytar doplňují menší exkurze do hard rockových melodií. Z čehož vyplývají i velmi chytlavé refrény, kdy zpěváka Zvekana doplňují v několika případech sborové zpěvy. To funguje téměř vždy a hlavně jsou to skvělé pasáže, které písním nabízejí potenciál stát se hitem na živých koncertech. Díky Smithovi za bicími se songy ženou v mírně rychlejším tempu, čímž nahrávka dostává silnou dynamiku a celých 45 minut stopáže nikde nezadrhává. Věci na sebe navazují velmi plynule a přirozeně, až se mi nejednou stalo, že jsem nepostřehl výměnu písní. Za to ale může i perfektní mastering a zvuk.

Csaba Zvekan je nejen zpěvákem, ale jednoznačným lídrem celého projektu, a tak se konečně dostávám k jeho vokálu. O tom, že ten člověk má šílený rozsah hlasivek, nemůže být pochyb. Od hlubšího chrapláku, přes melodické střední polohy až po skleničky rozbíjející ječák, který vám vyřeže díru do hlavy. Před vokalistou mohu jedině smekat. Přestože jsem fanouškem jiných žánrů, jeho přístup mě baví a dokáže vtáhnout, což je myslím největší úspěch, jakého může zpěvák dosáhnout. Jediné, co mě osobně trochu vadí jsou na několika místech až nesnesitelně vysoké polohy. Nejvíce asi v Metal Knights.  Nakousl-li jsem negativa, pak je tu ještě pár věcí. Klávesy sice dobře podkreslují celý komplet, ovšem pokud si pustíte album od A do Zet, po chvíli zjistíte, že se hra velmi často opakuje. To u mě vedlo k tomu, že jsem je asi v půli desky začal nenávidět.

Pojďme ale ke konečnému resumé. Nejsem si jist, že se tu zrodil all-star band, který bude headlinerovat velkým hudebním festivalům. Spíš asi ne. Máme tu ale kapelu, která vzala klasický heavy metal a dala mu mírně neoklasicistní kabát, který mu sluší. Parta okolo Csaby pro mě asi nebude nejoblíbenější kapelou či objevem roku, ale pokud patříte mezi vyznavače starého dobrého metalu, pak tohle bude určitě pro vás. Descent To The Underworld je hodně solidní počin, za který se není rozhodně důvod stydět. Na úplný konec bych si dovolil doporučit tři skladby. Settle The Score je majstrštykem v ovládání kytary, Zvekan zpívá ve skvělé střední poloze, a troufám si tvrdit, že ta mu sedí nejlíp. Chytlavý refrén netřeba zmiňovat, protože ty se nejspíš stanou obchodní značkou RAVEN LORD. Druhou písní je World Out Of Steel, kterou jsem si pokřtil na „manowarovku“ s naprosto fantastickým refrénem, bojovnou náladou, která vás nutí v headbang a pokřikem „Stay on metal!“, který vede nutně k pozvednutí rukou v paroháče, obzvlášť při sólu. A poslední je závěrečná Sun God, která je mírně odlišná od zbytku. Není to přímo balada, ale je svým pomalým tempem a zařazením je vynikajícím ukončením solidní desky, která ve fanoušcích „klasiky“ zanechá silné dojmy. Stay on metal!

HODNOCENÍ: 7,5/10



Žádné komentáře:

Okomentovat