Posledního dne ledna se frontman MACHINE HEAD rozpovídal o odehraných akustických solo vystoupeních, rozvedl myšlenky o distibuci nahrávek, díky kterým je bombardován e-maily, se zklamáním pohovořil o akci NAMM, na kterou se těšil a v neposlední řadě "naznačil", co si myslí o novinářích - což naštěstí nejsem.
Dokončil jsem 10 dní Mastera Cleanse, ale protáhnu to na 10 jen abych se ujistil, že jsem zůstal střízlivý a neoctnu se mimo koleje zatímco stále dělám tato představení. Show byly úžasné, opravdu, ale opravdu, opravdu ÚŽASNÉ! Potřeboval jsem to tak moc. Všem, kteří na tyto akce přišli a udělali z nich tak zvláštní a intenzivní události, děkuji. Byly tak omamné, opravdu omamné a nikdy by mě nenapadlo jak husté by mohly být. Uzdravující. Vůbec jsem nevěděl, co očekávat a jaké by to mohlo vlastně být. Nijak jsem netvořil setlist kromě první a poslední písně. Vybrané songy jsme pravděpodobně předtím nikdy živě nehráli nebo jsme je nehráli alespoň oooooooopravdu dlouhou dobu, a cover songy jsme nikdy předtím nepředělávali. K mému překvapení jsem před každou skladbou vyprávěl mnoho příběhů. Pokaždé, když jsem si pomyslel, že už vyprávím příliš dlouho ("Nemluvím moc?"), lidé si žádali další historku. Ve Fullertonu zpívali "pří-běh, pří-běh, pří-běh", bylo to k popukání.
Bylo překvapivé jak moc zábavné tyto show byly. Sakra, hraji spoustu akustických písní, které nemají nic společného s metalem! Ale byla to párty tady i támhle, a víc než cokoli pro každovečerní skupinu 100 až 200 lidí to bylo uvolnění. Masivní komunitní uvolnění. Víc než několikrát jsem se dusil, zpíval až na hranici životnosti a v San Diegu jsem dal přídavek! San Diego bylo úžasné.
Spousta videí se objevila na YouTubu, některá jsou pověšena na MH FB a spousta je na MF fan stránce TakeMyScars.com. Zde je pár z nich, které jsem rychle našel:
Sunshine (ALICE IN CHAINS cover, live in Riverside)
The Burning Red (live in Hollywood)
Darkness Within (live in San Diego)
GOJIRA živě ve Fondově centru
Člověče, zrovna, když si myslíš, že hudba už nemůže být tvrdší, přijde někdo, kdo sfoukne teorii jako svíčku. Jak by řekli Britové: "fucking HELL?!" Tak pevný, těžký, obludně kreativní, skvělý zvuk, skvělá světla, srdečné a občas bizarní žerty mezi songy, LOL. Jestli já si někdy naříkal, že by druhá půle setu neměla být tak plynulá. Song, pauza, song, pauza, nic hrozného jen přerušovaný spád.
Bez ohledu na to si to nenechte ujít.
Jít na koncert byla s Master Cleanse naprostá výzva. Muset s sebou brát ten zatracený nápoj VŠUDE vyžaduje hodně disciplíny. Většina dějišť byla v tomto ohledu vstřícná, zejména Fondovo centrum, kde jsem také viděl skvělé představení QUICKSAND.
CD VS. STREAM
Dobrá, vy jste lidičky mluvili a stále mluvíte k tématu soudě dle toho, že pořád přicházejí e-maily do mé schránky. Docela vášnivé reakce na toto téma a také zaslouženě. Zřejmě mé komentáře způsobily vcelku rozruch.
Jen trochu rozšířím své myšlenky:
Podívejte, jsem v kapele, momentálně ze svého života trávím 25. rok v autobuse/dodávce/letadle. Majetek si tahám v kufru, který se nachází v autobuse s 10 lidmi (představte si studio na kolech s devíti spolubydlícími) po 10 měsíců v roce. Můj život musí být efektivní, musí být kompaktní a přenosný. Jistě, používal jsem a nosil obrovskou brašnu s CD kompletně politou od piva a poškrábanými CD a bylo to bolestné, takže jo, Spotify/iTunes mi skvěle vyhovuje.
Ale také si uvědomuji, že takový život většina lidí nemá.
Většina lidí nepotřebuje přenositelnost jako já. Spousta lidí uvedla, že milují iTunes a stream. Spousta lidí uvedla, že miluje CD a samozřejmě, v současné době budeme v jejich prodeji pokračovat. Nikdy to nebyla otázka ve smyslu, jak dlouho budou obchody s CD, tak dlouho budeme CD prodávat. A s Bandcamp.com a HDfiles.com nabízející věci v CD kvalitě a vyšší je to podle mého skvělá věc budoucnosti v této oblasti. Ale také jsem si jistý, stejně jako většina z vás ví, najít obchody prodávající CD je stále těžší a těžší. HMV (poslední původní britský řetězec) uzavřel obchod, FNAC a Virgin France zavřeli. Tady v USA Best Buy snížil počet regálu s CD z 24 na 4!
Mám rituál, který provádím s každou naší nahrávkou už od Burn My Eyes z roku 1994, a to ten, že hned první den jdu a koupím si naše album. Nazývejme to štěstí nebo jakkoli jinak, miluji své rituály. Avšak věřte mi, byl jsem ohromen, ŠOKOVÁN, když jsem vešel do Ameoba Records v Hollywoodu (byl jsem v LA na křtu desku Jasona Ellise) a viděl naše albu NIKOLI ve výprodeji, ale za plnou cenu $16.99. Dal jsem $40 za dvě edice. Bylo to špatné, taková cena má být během prvního týdne/prvního měsíce. Odměníte tak skalní fanoušky, odměníte Head Cases (název pro fanoušky MH), když tam přijdete a podpoříte je během prvního dne/týdne/měsíce. Jo, děkujeme pěkně. Byli jsme nasraní a fanoušci nebyli nadšení. Sračky jako tahle, která se musí změnit, musí, a my jako kapela (s vaší pomocí) musíme přijít na způsob, jak to obejít.
MUSE
Tolik skvělých show tento měsíc, na GOJIŘE jsem narazil na Roberta Trullija, který dost spěchal, aby se dostal k manželce a já na MUSE do Oakland Areny (MUSE a METALLICA mají stejný management). Všechno, co mohu říct je WOW, kurva WOOOOOW!! Jistě, jejich nová nahrávka vyhořela (silný nedostatek rockovosti), ale človeče, pořád je to jeden z mých největších favoritů a tam předvedli jednu ze svých nejlepších show. Newborn (věnovaný Jamesovi a Larsovi) a Knights Of Cydonia otřásaly zemí. Šokující světelná show, fantastický setlist, herectví, absurdní a nechutně talentovaný Bellamy, každý z nich, naprosto skvělá kapela. Začali velmi brzy (skončili jsme v 10 večer), že Genevra a já jsme prošvihli prvních 5 nebo 6 songů, průser, a parkování u Oakland arény za 35 DOLARŮ!?!? Vážně?! 35 babek kvůli čemu, 3 hodinám? Doufám, že MUSE dostali podíl nebo alespoň doufám, že ho dostanou.
NAMM 2013
NAMM je noční můra. Pokud nejste v kapele, je to asi úžasné, ale pokud v kapele jste, je to největší světové Guitar Center, kromě toho plný lovců fotek, kteří se chtějí vyfotit se slavnými lidmi a většina z nich nemá ponětí kdo jste, co jste, což je...no...divné! K tomu si každý s iPhonem myslí, že je nějaký zkurvený novinář a chce udělat rozhovor pro jejich stupidní YouTube stránku/webovou stránku, aby z toho ONI mohli něco vytřískat. Já kurevsky nenávidím novináře a ještě víc nenávidím podlézavé, bezradné americké novináře. V celé téhle zemi je asi 6 dobrých. Zbytek jsou líní prodejní zmetci, kteří nedělají vlastní výzkum, nezajímají se o hudbu a nevěří, že jsou papoušci opakující ty samý nudná hovna o "americké verzi" "příběhu" MACHINE HEAD. Naštěstí američtí Head Cases o tom vědí víc.
Je zábavné odloučit se od svých bratrů z kapely ačkoli také miluji jet na plný plyn, protože jsem feťák závislý na analogovém pedálu. Miluji udržování kroku s novými digitálními věcmi, MILUJI svůj Axe FX a bylo skvělé vidět "některé" z přátel od společností, které za námi stojí. Ale kdybych měl popsat pocit, který jsem cítil, když jsem se tam procházel...cítil jsem se jako prostitutka předvádějící své náčiní ("22 Acacia Avenue" mi procházela hlavou celou tu dobu). "Jak to vidíš?" "Jsem pro tebe dost dobrý, abys mi dal shit zadarmo nebo mi dodával shit zadarmo?" "Nebo ti mám skočit pro Artist Discount?" (Což nové módní slovo, které znamená, že je to levnější, ale doopravdy to levněji dostanu jen když využiji naši Guitar Center slevu). Odešel jsem s pocitem prázdnoty. Prázdný uvnitř, prázdný navenek...Možná všechno čím procházím zesiluje tento pocit, ale...
NOVÉ RIFFY
Dave, Phil a já zkoušíme druhý den a byla to první opravdu produktivní jamovací schůzka. McClain měl asi 5 našlapaných riffů, Demmel přinesl v kostře to, co považuje za skvělou píseň, a já měl několik riffů, které jsme rozjeli, ne na celé songy, ale solidní riffy. Byl to dobrý pocit, dobrý na odražení od Locust. Super hrdí na tuto nahrávku, ale je čas jít dál a my jsme připraveni jít dál.
Ochotni přivítat budoucnost s otevřenou náručí.
Žádné komentáře:
Okomentovat