RECENZE: Bury Tomorrow – The Union of Crowns

Bury Tomorrow – The Union of Crowns

Vydavatel: Nuclear Blast

Země: Hampshire, Velká Británie
Žánr: Metalcore

Datum vydání: 16. Červenec, 2012
Počet skladeb: 14

Celkový čas: 55:05 

Tracklist:
1. Redeemer   (4:33)

2. The Maiden   (4:38)
3. Lionheart   (3:44)
4. Message To A King   (3:49)
5. An Honourable Reign   (3:59)
6. Knight Life   (3:32)
7. Royal Blood   (3:51)
8. Bitemarks   (3:44)
9. Abdication of Power   (4:21)
10. Kingdom   (3:43)
11. 1603   (4:44)
12. Sceptres   (3:23)
13. Vacant Throne   (3:26)
13. A Curse   (3:38) 

Současní členové kapely: 

Daniel Winter-Bates - zpěv (2006 - současnost)

Mehdi Vismara - kytara (2006 - současnost)

Jason Cameron - kytara a čistý vokál (2006 - současnost)

Davyd zimní Bates - basová kytara (2006 - současnost)

Adam Jackson - bicí, perkuse (2006 - současnost)

Studiová Alba

Portraits (Basick Records, 2009)

The Union Of Crowns (Nuclear Blast, 2012)

EP

The Sleep of the Innocents (Self Released, 2007)

On Waxed Wings (Artery Recordings, 2010)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V této recenzi si představíme britskou metalcorovou partičku, která si říká Bury Tomorrow a jejich druhý studiový počin The Unions of Crowns.  Nejprve si však kapelu představíme. Skládá se z pěti členů a vznikla v roce 2006, kdy jí založili bratři Daniel a Davyd Winter-Batesovi. Následně vydali své debutové EP pojmenované The Sleep of the Innocents. První regulérní studiovka přichází v roce 2009, nese jméno Portraits. Fanoušky a kritikou nebyla přijata vůbec špatně.

The Unions of Crowns je tedy následníkem alba Portraits, ale oproti němu doznala druhá deska znatelného zlepšení. Zatímco kapela nezměnila nijak zásadně přístup k tvorbě písní, obrovský pokrok v kvalitě uslyšíte okamžitě. Podepsání smlouvy s Nuclear Blast Records bylo jedním z nejlepších rozhodnutí, které mohli Bury Tomorrow udělat. Obvykle přestup k jinému vydavatelství přinese pouze malé změny, jež nikterak zásadně neovlivní hudební směřování kapely, ale v tomto případě je tomu trochu jináč. Kluci začínají mířit polehoučku na core stranu svého žánrového označení a do své hudby započali nalévat opravdový talent a syrové emoce, což je rozhodně lepší, oproti tvorbě popových hitů s pokleslými texty. 

Úvodní skladba Redeemer nám vykresluje obraz zbytku alba. Pomalu buduje chytlavé kytarové sekvence, které náhle ožijí díky hlubokému hrdelnímu growlingu Daniela Winter-Batese, v jehož zpěvu pokračuje rozmanité střídání tradičních metalcorových výkřiků. Čistý vokál Jasona Camerona umocňuje pěvecký kontrast na desce a zároveň poskytuje určitou šablonovitost pro dlouhé a pomalé refrény, pozorovat to můžeme v písních An Honourable Reign, anebo úžasné Royal Blood, ta dodržuje tradiční metalcorový postup. 

Kapela se ale nedrží zuby nehty zavedeného vzorce a dělá pokusy, kterými se snaží odchýlit od tradičních žánrových klišé. Není jich sice moc, ale zdůraznit bych chtěl skladbu A Curse, ta v sobě zahrnuje výlučně čistý vokál a počínaje jednoduchým kytarovým riffem buduje společně s Cameronovým zpěvem jeden z vrcholů alba, který je ještě podtržen brilantním kytarovým sólem. Občasné melancholické pasáže jsou použity velmi střídmě, objevují se např. v písních The Maiden nebo Message To A King a umožňují posluchači trochu odpočinku od všeho zvukového náporu.

Nyní se dostane k problémům, které s albem The Unions of Crowns mám. I když se kluci snaží sem tam něčím album oživit, problémem číslem jedna je to, že většina písní byla napsána dle nějaké příručky metalcorových šablon. Například scream neustále střídá čistý vokál. Vzhledem k množství 14 písní, které jsou obsaženy na desce, to začíná vyznívat monotónně. Kapela mohla ušetřit pár slabších míst pro vydání EPčka, tím pádem by album správně zhoustlo a stalo se rozmanitějším. Zadruhé se mně nelíbí produkční stránka alba. Myslel jsem, že hudba sama o sobě bude skvělá, ale producent se zrovna nepředvedl. Například vokály jsou zastřené ostatními nástroji a je těžké jim vůbec rozumět. Deska nebyla zvukově správně vyvážená, na pár místech to chrčí a za vše může přílišná hlasitost nahrávky, což je v poslední době z nějakého důvodu velmi populární, každý chce být hlasitější. Do určité míry je to v pořádku, ale nesmí to být na úkor kvality!

Deska The Unions of Crowns se nevyznačuje revolučním přístupem k metalcoru, ani nezmění myšlení těch, jež nejsou fanoušky sub-žánru. Celkově vzato album ujde a velice se mně líbí směr, kterým se kapela vydala. Pokud se budou držet této cesty, mají před sebou nadějnou budoucnost.

HODNOCENÍ: 7/10

Stream celého alba si můžete poslechnout ZDE