Blogger Widgets

pondělí 18. června 2012

RECENZE: MISS MAY I - At Heart



Miss May I - At Heart

Vydavatel: Rise Records
Země: USA, Troy (Ohio)
Datum vydání: 12. červen 2012
Žánr: Metalcore
Producent: Machine
Mix: Machine, Alberto de Icara
Počet skladeb: 13
Celkový čas: 44:44

Tracklist:

01: At Heart (0:48)
02. Hey Mister (3:55)
03. Opening Wounds (4:13)
04. Leech (4:15)
05. Second To No One (3:58)
06. Sirens Song (3:53)
07. Day By Day (3:34)
08. Bleeding Out (2:59)
09. Road Of The Lost (3:23)
10. Found Our Way (2:47)
11. Gold To Rust (3:25)
12. Live This Life (3:48)
13. Ballad Of A Broken Man (3:40)

Protože mi něco říká, že MISS MAY I není mezi našimi posluchači příliš známá, pár slov na úvod. Kapela vznikla ve městě Troy v americkém státě Ohio v roce 2006. Za dobu existence se její sestava nezměnila, s výjimkou let 2007 až 2009 kdy Ryana Neffa nahradil Josh Gillespie. Line-up je tedy následující: Justin Aufdenkampe – kytara, Levi Benton – hlavní vokály, Jerod Boyd – bicí, Ryan Neff – baskytara, čisté vokály, B.J. Stead – rytmická kytara.

Na svém kontě má tato metalcorová skupina EP z roku 2007 Vows For A Massacre a z roku následujícího Demo 2008 (obojí vydáno kapelou). V roce 2008 MISS MAY I podepsali kontrakt s Rise Records, což je label, v jehož náručí jsou dodnes. V roce 2009 vydali debutové album Apologies Are For The Weak a v roce 2010 následovala deska Monument. Tu osobně považuji za jejich masterpiece. Letos kluci přidali další zářez v podobě alba At Heart, o němž si tu něco řekneme.

Když vynechám intro, deska má 12 skladeb. Hned ta první, s názvem Hey Mister, byla první vlaštovkou alba díky natočenému videoklipu, který můžete shlédnout níže. A proto, že tento single nabízel velmi čirý metalcore přesně podle mého gusta, byl jsem nesmírně zvědav, co tato parta opět přinese. Znovu dodávám, že po albu Monument byla laťka velice vysoko. Už nyní můžu prozradit, že „svůj stín“ nepřekročili, ale ničemu to nevadí protože:

Jak jste si v mých příspěvcích asi všimli, jsem hodně zatížen na vokály. A to je jedna z devíz MISS MAY I. Spolupráce Leviho screamu a Ryanova clean vokálu funguje parádně. Není v tom žádná přemrštěná chemie typická pro moderní metal, ale je to návrat do začátku tisíciletí a metalcoru jaký předvádí jeho velikáni. A co se mi líbí pokaždé, tudíž i tady to na mě udělalo dojem, je „gang vokál“, čili vícehlasy. Jako ukázku zmíněných věcí bych doporučil např. Leech nebo Second To No One, která má ale i jiné přednosti, čímž se dostáváme k instrumentální stránce desky.

Dlouho mi scházely kytary charakteristické pro metalcore. To mohlo být způsobeno několika příčinami, včetně té, že letos ještě nebyla přílišná dávka tohoto druhu. Nicméně, „Justýnovo“ udávání tempa vedoucí od přerušovaných akordů po breakdowny je radost poslouchat. Když to pak ještě namícháte s dostatečně silnou baskytarou, důraznými bicími a čistým vokálem v refrénu doprovázeným screamem, pak máte velmi chutný míchaný drink zvaný metalcore. Viz skladba Sirens Song nebo Day By Day. Obě dvě by mohly sloužit jako učebnicová ukázka toho, jak se má tenhle druh hudby dělat.


Tak jak jsou zde typicky metalcorové kytary, stejné je to u bicích. V jediné skladbě se vystřídá všechno, co má Jerod na své sestavě. Ve verších se rozběsní a pomocí šlapáků spustí kulometnou palbu, kterou v breakdownu zamění za pomalé bubnování, které dává dojem, že daná věc začala toho kluka „nudit“. Je to jedna z věcí, kterou mám na daném žánru rád. Proto si poslechněte Road Of The Lost.

Možná je trochu na škodu jistá absence kytarových sól a určitě bych se nebál přidat alespoň jednu baladu (pomalejší je Found Our Way, ale za baladu bych to nepovažoval). Kvalitě nahrávky, kterou nám pánové nadělili, to rozhodně nijak neubírá. Máme tu další kvalitní, upřímnou, tvrdou metalovou desku, která dokazuje, že abyste dokázali nahrát dobrou muziku, stačí vám stará dobrá sestava kapely bez potřeby silnější podpory elektroniky.

Je sice pravda, že At Heart na mě neudělalo takový dojem jako Monument (z čehož mám eargasm ještě dnes), ale na druhou stranu to patří mezi to lepší, co letos vyšlo. MISS MAY I je dle mého názoru kapela, která jde dopředu a její vážnost na poli tohoto žánru stoupá (což si zaslouží). Pokud máte rádi metalcore a dosud jste tuto kapelu neznali, rozhodně se to nebojte napravit. 7,5/10

HODNOCENÍ: 7,5/10


Žádné komentáře:

Okomentovat