Oficiální prohlášení ať ze strany Roadrunner nebo Warner Music Group stále schází. Nikdo tedy neví proč a co se vlastně stalo, že jsou rušeny pobočky jednoho z největších metalových labelů na světě. Nicméně jsme našli článek, který stojí za překlad i za přečtení. Snad nám alespoň trochu osvětlí již tak dost záhadnou a šokující zprávu:
Tento týden bylo oznámeno, že se budou zavírat světové pobočky Roadrunner Records. V hledáčku jsou britské, kanadské, nizozemské, australské a německé kanceláře (s potenciálem tento seznam rozšířit) stejně jako určitý počet zaměstnanců v hlavní kanceláři v USA. Dalším neštěstím na celé věci je odstup zakladatele a generálního ředitele Ceese Wessellse z postu hlavy labelu, do kterého vkládal srdce a duši dobrých 30 let.
Co se tedy vlastně stalo?
V tuto chvíli neexistuje oficiální prohlášení ze strany Roadrunner nebo vlastníků, Warner Music Group (WMG). Všechna potvrzení vzešla přímo od zaměstnanců, kteří přišli o práci, a několika muzikantů, kterých se to týká.
WMG koupilo klíčové akcie a hlavičku Roadrunneru v roce 2010. Od této chvíle běželo všechno více méně stejně jako vždy, WMG byl téměř tichým vlastníkem, který ponechal Roadrunner veškerou autonomii a label tak mohl dělat vše, co do této doby dělal, a dál činit vlastní rozhodnutí.
Ale pak přišla změna tak náhlá, jako by udeřilo z čistého nebe. WMG oznámilo uzavření drtivé většiny kanceláří Roadrunner po celém světě, s výjimkou hlavního úřadu v USA. Pro všechny zúčastněné to byl pořádný šok. Prvotním odůvodněním je, že se jedná o snahu ušetřit peníze, formu zjednodušení podnikání a zmenšení výdajů, ale když se na to podíváte, je v tom něco mnohem skrytějšího.
Průmyslový pozorovatel Billboard.biz ukázal, že WMG přenáší všechny back office činnosti mezi členy svého týmu, zatímco vnější činnosti (propagace a marketing) zůstanou pod jmenovatelem Roadrunner. Takže v podstatě to znamená, že si budete moci koupit CD s kultovním razítkem Roadrunner na zadní straně, ale výtěžek z tvrdí práce bude putovat přímo k WMG.
Uzavírky kanceláře posunuly Roadrunner a, v mnoha důsledcích, hudební průmysl do složité situace. Velká část britského hudebního průmyslu se spoléhala víc na Roadrunner Records UK než na cokoli jiného. Ať už se jedná o recenzi BBC posledního alba OPETH, nebo britské turné MEGADETH. Internetové stránky, časopisy, kina, hudebníci a fanoušci, ti všichni měli nějaký zájem v RRUK.
Například se bez místního úřadu stává propagace velmi složitou. Časopisy a webziny udržují tráví čas a usilí udržováním vztahů s labely, ale když nejsou zakládány ve stejné zemi, může se to stát velice obtížným. Například telefonní hovory se zařizují dost těžko, když musíte počítat s 8 hodinami časového rozdílu, e-mailová korespondence se může stát neuvěřitelně časově náročnou, přičemž si vezme několik dní při řešení jednoduchých dotazů, a pak také nevyhnutelné jazykové bariéry, se kterými je potřeba se vypořádat.
A jako vrchol všeho, jak budou správně fungovat samotné kapely? Roadrunner nepodepisoval kontrakty s PR týmy třetích stran; vždy byli dost velkým pojmem a na dostatečném množství míst, aby se dokázali postarat sami. Roadrunner žil vždy jménem podepsané kapely a pak je na rozsáhlá globální turné vydělávat na své živobytí, ale žádné (nebo velice málo) světových prostředků RR bylo věnováno na knižní vystoupení, připravování interview a PR momentů, prostě tak, jak si s tím kapela poradila...I když se drtivá většina funkcí vloží do WMG, budou muset mít zatraceně dobrý tým, aby zachovali stávající pracovní rychlost kapel RR.
V návaznosti na věc, zatím nebyla pronesena žádná zmínka o tom, jak budou celou věcí kapely ovlivněny. Pokud se skutečně jedná o snižování nákladových opatření, není pak jisté, že tím některé skupiny budou trpět? Jakákoli kapela, která nemá neotřesitelnou obchodní dohodu, by se mohla ocitnout u agentů na volné noze v konkurenčním trhu. Nemyslím si, že se RR zbaví starších, zavedených (nebo klasických) skupin jako RUSH, DREAM THEATER, SLIPKNOT, MEGADETH a podobně, ale menší kapely mohou mít problémy. Bandy jako REVOKER, HALESTORM a DOMMIN, stejně jako nově naverbované typu GOJIRA, se mohou ocitnout na horké půdě, pokud se WMG rozhodne, že chce zeefektivnit fungování.
Jsem si jistý, že některé lidi ochromuje nejistota. V odvážném kroku se zpěvák TRIVIUM Matt Heafy při zjištění zprávy rozohnil a v tweetu za tweetem osočoval WMG, aby podpořil své přátele ve Velké Británii, stejně tak jeho kolega z kapely Paolo Gregolleto. Nicméně, většina umělců RR jsou ohledně této věci potichu. Heafy se ve svých příspěvcích zmínil o tom, že neví proč a co se vlastně děje, což podle mě podtrhuje celý smutný stav věci.
Stále nic není oficiální. Ani WMG ani Roadrunner neučinili žádné oficiální prohlášení týkající se tématu. Nic není na jejich oficiálních stránkách. Je to důkaz síly sociálních médií dnešní doby, že i bez oficiálního oznámení situace dostává celý svět hrubou skicu o vnitřních machinacích ve společnosti. Znepokojující však je, že ani není jisté, zda společnost nějaké oficiální prohlášení udělá, dokonce ani není jisté, co se bude dít se současným seznamem a jeho plány.
Značka RR je tak obrovská, že značka na zadní straně CD je někdy dostatečnou motivací ponoukout rockového fanouška k myšlence, že je veliká šance, aby se mu album líbilo. V posledních pěti letech RR udělalo několik masivních autogramiád s kapelami jako GOJIRA, MEGADETH, DREAM THEATER a RUSH. MACHINE HEAD, OPETH a PROCUPINE TREE se zase těší bezprecedentnímu úspěchu v tabulkách se svými posledními alby, kapely jako SLIPKNOT dosáhli během své kariéry dokonce prvních příček. Nemohl jsem pochopit rychlou restrukturalizaci pokud měli problémy s prodejními rekordy, ale upřímně, RR nebyli na trhu nikdy předtím silnější.
Ať se nám podaří zjistit, co se děje, nebo nepodaří, je dnešek smutným dnem nejen pro rockovou scénu, ale pro celý hudební průmysl obecně. Pokud jeden z trvale nejskvělejších a výnosných nezávislých labelů může být koupen jiným a pak byl zbaven všeho aby se stal, doslova, pouhou značkou, je to znamení toho, jak hnusný může být hudební průmysl. Všichni můžeme snít o tom, jak jsme bohatou rockovou hvězdou, žijeme si na vysoké noze, cestujeme a paříme celý rok, ale realita je taková, že lidé, kteří vás tam dostanou, jsou nejtvrději pracující lidé v tomto průmyslu. Bez PR lidí, A&R vydavatelů, umělců, spisovatelů, sakra, dokonce i toho kluka, co v kanceláři vaří čaj, by se kapela nikdy nedostala do takových výšin. Pro WMG jsou tito lidé, kteří pomáhali tvořit a prorazit nejdůležitějším kapelám posledních třicet let, evidentně přítěží.
Srdce a duše Roadrunner byly odloženy stranou. Zbylo pouze logo a spousta otázek.
Těm, kteří zde pracovali a pomohli skvělé hudbě získat věrné fanoušky, přeji hodně štěstí, zaslouží si mnohem víc než tohle.
Odpočívej v pokoji Roadrunner Records UK, budeš nám chybět.
Žádné komentáře:
Okomentovat