Blogger Widgets

sobota 6. října 2012

RECENZE: Sylosis - Monolith


Sylosis - Monolith

Vydavatel: Nuclear Blast
Země: Anglie, Reading (Berkshire)
Datum vydání: 8. říjen 2012
Žánr: Melodic Death/Progressive metal
Producent: Romesh Dodangoda
Počet skladeb: 11
Celkový čas: 71:12


Tracklist:
01. Out From Below (6:58)
02. Fear The World (5:20)
03. What Dwells Within (5:02)
04. Behind The Sun (5:01)
05. The River (5:33)
06. Monolith (5:02)
07. Paradox (6:08)
08. A Dying Vine (5:56)
09. All Is Not Well (4:29)
10. Born Anew (3:48)
11. Enshrined (19:16)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Současní členové:
Josh Middleton – kytara, zpěv
Alex Bailey – rytmická kytara
Carl Parnell – baskytara
Rob Callard – bicí


Diskografie:
Casting Shadows (EP)(2006, In At The Deep End)
The Supreme Oppressor (EP)(2008, In At The Deep End)
Conlusion Of An Age (2008, Nuclear Blast)
Edge Of The Earth (2011, Nuclear Blast)
Monolith (2012, Nuclear Blast)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Britská parta SYLOSIS si od roku 2000 pomalu razí cestu mezi věhlasnější jména. Původně kapelu založil kytarista Josh Middleton ještě ve školních letech. U labelu In at the Deep End Records vydali dvě EP než si jich všimli lidé od Nuclear Blast a pod tímto novým štítkem v roce 2008 vyšlo první plnohodnotné album, Conclusion Of An Age. Což je i nahrávka, kterou jsem slyšel jako první a už tehdy mě SYLOSIS zaujali svým britským přístupem k hudbě. Kromě melodic death metalu, do kterého se prolínají prvky jiných žánrů (hlavně metalcoru, thrash a progressive metalu), má kapela ještě jednu zajímavost. Za poměrně krátkou dobu se v dnes čtyřčlenné sestavě prostřídalo dalších deset členů! V roce 2010 se mikrofonu chopil kytarista Middleton a kromě alba Edge Of The Earth ho můžete slyšet také na právě čerstvé desce Monolith, kterou vám chci představit v mé recenzi.

Snažit se přijít na kloub albu Monolith je asi tak snadné jako snažit se zcela proniknout do francouzské kapely GOJIRA bratrů Duplantierových. Na novou desku SYLOSIS totiž nestačí tři nebo čtyři poslechy…dokonce ani šest. Přesto, že při psaní těchto řádků sjíždím novinku skoro po desáté, pořád má pro mě mnoho skrytých míst. Ale je na čase mluvit konkrétněji.



Téměř všem skladbám určuje bubeník Rob thrashový rytmus, který přechází do volnějších temp. Větší rychlost nabízí třeba hned úvodní Out From Below, pomalejší až melancholický nádech zas obsahuje třeba A Dying Vine. Zakladatel a nyní zpěvák Josh Middleton mi dal nemálo zabrat než jsem si zvykl na jeho pěvecký přístup. Jeho growl totiž stojí na jakoby jedné lince, čímž po jisté chvíli začíná nudit. Po vícero posleších ale člověk najde ty jemné nuance a opět se přesvědčí, že na první dojem se nemá spoléhat. Přesto jsem doufal, že se objeví melodické vokály na jakémkoli místě. Bohužel takové náznaky jsou jen v několika skladbách. Těmi jsou hlavně Fear The World, What Dwells Within či Enshrined. Album Monolith obsahuje mnoho věcí, které jsou vzdáleny tomu, na co jsem od SYLOSIS zvyklý. Rozhodně to ale není na škodu. Teď totiž nadešla chvíle, abych se zmínil o tom, čím mě tahle nahrávka zasáhla nejvíce.

Celých 70 minut se objevují různé prvky, které k sobě zdánlivě nekorespondují. To je totiž důsledek čarování s progresivním stylem a prvky z dalších subžánrů. Nicméně tou největší devízou je dle mého názoru kytarová hra. Co na albu Alex s Joshem předvádí, to je skutečný koncert. Pokud patříte mezi milovníky kytarových sól a opravdu mistrné práce se strunami a trsátkem, pak vám Monolith dokáže přivodit eargasm. Není totiž výjimkou, aby se v jedné skladbě objevily hned dvě nebo i tři vyhrávky. Někde se nesou v atmosférickém duchu, jinde power metalové zběsilosti, tam zase v melancholické náladě, onde v nekompromisnosti death metalu. Ale silnou stránkou nejsou jen tyto kouzla, ale i riffy a zvuk. Ty se taktéž inspirují hned v několika žánrech, takže stereotyp určitě nehrozí.

Co říci na závěr? Monolith není přesně to, po čem jsem toužil a co jsem čekal. Je tu pár věcí, které se mi nelíbí. Mezi ně patří mírně monotónní Joshův zpěv i zdánlivá podobnost skladeb, na mé poměry velmi dlouhá doba songů a taky mě dvakrát nenadchlo desetiminutové ticho oddělující dvě písně v Enshrined (a že ta druhá mi moc šmakuje). Jak ale bylo řečeno na začátku, nejnovější nahrávka SYLOSIS není jednoduchou záležitostí a nějakou dobu trvá, než do alba proniknete. To může někomu dost vadit, ale věřte mi, že pokud budete mít s Monolith trpělivost, o kýžený hudební zážitek ochuzeni nebudete. Ne nadarmo se totiž říká, že pokud posluchač o nahrávce nepřemýšlí, pak deska nestojí za nic. 

HODNOCENÍ: 8/10

Online stream celého alba naleznete níže:



Žádné komentáře:

Okomentovat