Blogger Widgets

neděle 28. října 2012

RECENZE: The Sorrow - Misery Escape


Vydavatel: Napalm Records
Země: Rakousko
Datum vydání: 26. říjen 2012
Žánr: Metalcore
Producent: Toni Meloni, THE SORROW
Počet skladeb: 11 (13)
Celkový čas: 44:58 (52:41)

Tracklist:
01. Retracing Memories (4:15)
02. The Escape (3:01)
03. Burial Bridge (3:24)
04. My Oblivion (3:27)
05. A Reason (3:12)
06. Buried In The Deep (4:43)
07. A Thin Red Line (4:46)
08. Perspectives (3:30)
09. Lost Chapters (3:51)
10. Dead Home (4:55)
11. Follow The Lights (5:49)
12. Nails & Diggers (3:55) (bonus track)
13. Hold On Hope (3:48) (bonus track)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Současní členové:
Mathias „Mätze“ Schlegl – zpěv, kytara
Andreas „Andi“ Maser – kytara
Dominik Immter - bicí
Tobias „Tobi“ Schädler - baskytara

Diskografie:
Blessings From A Blackened Skies (2007)
Origin Of The Storm (2009)
The Sorrow (2010)
Misery Escape (2012)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
YouTube je mocným médiem dnešní doby, a díky němu jsem před pár lety narazil na metalcorovou kapelu THE SORROW, do jejichž hudby jsem se zamiloval na první poslech. První album, ke kterému jsem se dostal, bylo Origin Of The Storm. Okamžitě jsem ale začal shánět i předchozí a sledoval jsem cokoli, co se kolem téhle rakouské party dělo (bohužel mi pořád chybí lístek z jejich koncertu…).

Kapelu v roce 2005 založili členové skupin DISCONNECTED (Mathias, Andreas) a DISTANCE (Dominik, Tobias). Tato čtveřice mě dostala svým moderním melodickým metalcorem, jehož forma až tak obvyklá není (alespoň podobnou kapelu neznám). Svými ryze melodickými refrény, skvělým zvukem kytar v kombinaci s rychlými tempy, přechody do divočejších pasáží, syrovostí a celkovou atmosférou plnou emocí byla magie, které jsem nemohl odolat. Proto bylo nemyslitelné, aby mi unikla informace o nejnovějším zářezu nazvaném Misery Escape. Ten obsahuje jedenáct skladeb s dvěma bonusovými tracky a s jeho produkcí pomáhal Toni Meloni, který spolupracoval s CALIBAN či DIE TOTEN HOSEN.

Vše, čím mě THE SORROW kdysi zaujali, platí i na nové nahrávce. Pánové se nesnažili nijak experimentovat, takže nezasvěceným může znít nová věc naprosto stejně jako alba předchozí nebo jako jakýkoli jiný metalcore. A protože celá deska si drží svou vysokou úroveň, nemá cenu sáhodlouze vychvalovat nový počin nebo rozebírat každou skladbu zvlášť. Zmíním jen některé z nich, abych přiblížil, co Misery Escape nabízí.

Když vezmu hned úvodní Retracing Memories, tak zní jako vytříbená kombinace KILLSWITCH ENGAGE za prvního období Jesseho Leache s refrénem připomínajícím starší věci ALL THAT REMAINS. A vzhledem k tomu, že obě jmenované kapely patří mezi špičkové metalcorové bandy, není snad více třeba první skladbu rozebírat. Podobnost s projevem Phila Labonteho jsem zaznamenal i v melancholičtější písni A Reason, kde se objevuje sborový scream a zpomalené tempo v refrénu. Tvrdší kousek nabízí A Thin Red Line s učebnicovým metalcorovým riffem, poměrně častou změnou temp, nekompromisní hrou bubeníka a hodně barevným zpěvem Mathiase, který předvede svůj nemalý rozsah (i když za mírné pomoci elektroniky). Obsažené intermezzo pak má také hodně do sebe. Pro Lost Chapters nemám jiný příměr než "tvrdá balada". Song svým rytmem nikam nespěchá, sloky jsou prakticky recitovány a hlas zaobalen efektem (ale nijak rušivě), pak naběhne growl a hodně silná kytara. To nejlepší nechali THE SORROW na konec. Během celé stopáže novinky jsem čekal, zda se zjeví „balada“, která se objevuje na každé jejich desce a vždy mě silně zasáhla. Tady je také a jmenuje se Follow The Lights. I když její zběsilé tempo hned v úvodu tomu nenapovídá, má v sobě nejhlubší a dle mého nejemotivnější refrén z celé desky. Když už nic, tak tuhle skladbu byste měli slyšet stoprocentně.



Vím, že můj dnešní popis je poněkud jednodušší, ale když je něco tak dobré, že proto nemáte slov, těžko se snažit něco vyplodit. Novinkou kapela THE SORROW sice nepřináší nic nového ani do metalcoru ani do své vlastní diskografie, nicméně mi zase připomněli, co na tomto žánru tolik žeru a proč je mou nejoblíbenější formou metalu. Opět předvedli, že jsou hodně kvalitními muzikanty s velikou zásobou melodií. Pokud vás má recenze nenalákala k poslechu Misery Escape, snad to alespoň napraví její závěr. THE SORROW potvrdili mé dlouhodobé tušení, že na území Evropy (snad s výjimkou Anglie) budete těžko hledat tak kvalitního zástupce tohoto žánru. Tahle parta má totiž velikou šanci vyšplhat na žebříčku hodně hodně vysoko.

HODNOCENÍ: 7/10

Níže k poslechu šestiminutové PREVIEW alba Misery Escape:



Žádné komentáře:

Okomentovat