Spreading Dread - ...Sanatorium...
Vydavatel: SPREADING DREAD
Země: Česká republika, Praha
Žánr: Thrash/Death metal
Datum vydání: únor 2012
Mix: Jan Fuka
Master: Miloš "Dodo" Doležal
Počet skladeb: 7
Celkový čas: 49:35
01. World Consuming Itself (5:02)
02. Losing Time (8:14)
03. Bastard Brain (7:03)
04. Sanatorium (5:38)
05. Doubts (6:24)
06. Revelation of Dreads (6:13)
07. Repentance (11:01)
Dostal jsem možnost recenzovat debut
pražské thrash death metalové kapely SPREADING DREAD
nazvaný ...Sanatorium..., který putuje světem
od letošního února. Poštou jsem tedy obdržel
album (čímž děkuji kapele i jejich manažerovi), jehož
cover art naznačuje jistou schizofrenii. Než se ale projdeme po
specializovaném středisku v sedmi skladbách, řekneme
si něco málo, jak je v poslední době u mě
zvykem, o této partě.
Pokud si přečtete profil kapely na
bandzone, dozvíte se, že její počátky sahají
do roku 2006. Tehdy se kytarista Šimon Kotrč léčil, což ho
dovedlo k prvním verzím songů Bastard Brain a
Sanatorium. Nakonec se rozhodl hodit kytarou o zeď. V roce
2007 ho ale ke strunám dovedl zpět baskytarista Michal
„Traktor“ Pejznoch. Když se stejný rok přidal bicmen
Karel Šafařík, započalo první funkční období
v Karlových Varech. Protože jsou ale začátky
vždy a ve všem drsné, ani klukům se nevyhnuly. Naštěstí
to nevzdali, přestěhovali se do hlavního města a v roce
2009 přijali zpěváka Miloše Smrže. Ten ale v roce
2010 kapelu opustil, stejně jako kytarista Honza Brody. Nicméně,
na začátku roku 2011 se objevil zpěvák Miroslav
Korbel, který byl také přítomen nahrávání
...Sanatorium... v StreetSound studiu v Pardubicích.
Díky tomu si můžeme nechat provrtat hlavu koncepčním
debutem, který se vám tu budu snažit přiblížit.
Ústřední postavou
příběhu je Pán, jehož očima se podíváte
na dnešní společnost, odbornou pomoc i hryzání
svědomí. Booklet obsahuje 8 ilustrací, které
mohou být nápovědou tématu té které
písně. Na většině z nich je právě zmíněný
antihrdina, jehož podobu ztvárnil umělecký malíř
Jan Hora. Pokud jako já umíte anglicky pouze pomocí
google překladače, pak najdete na bandzone profilu odkaz na překlad
textů. Dost řečí, čeká nás 50 minut ušního
průplachu.
První tři vteřiny a člověk
by skutečně řekl, že přijde klasický metalcore amerického
střihu. Ale kdepak, schizofrenie začíná úderem
Šáfova growlu a death metalovými kytarami jak
z učebnice. Z rychlého tempa šup zase na pomalejší
rytmus a následně samostatný koncert Šimonova sóla.
A double bass. A blast beat. Šáfa mi dělá díru
do hlavy. A další sólo. Než mi CD přišlo, myslel
jsem, že to bude něco typicky „českého! a ne přílišné
kvality. Prvních pět minut mi bohatě stačilo na to, abych
pocítil silný důsledek svého omylu. Tyhle kluci
rozhodně nemají „dětské nemoci“ českých
kapel. Tahle parta trpí zcela jinými nemocemi a určitě
nechci, aby se vyléčili.
Patnáct minut v podobě
Losing Time a Bastard Brain. Pokud vás první
z nich nedonutí do přílišného pohybu, pak
svižná a nekompromisní Bastard Brain a její
breakdowny i množství zpěvu vás sundá jak
ponožky! Tady je přelom alba, protože následující
song mě ztrestal za hlasité poslouchání hudby.
Začátek songu Sanatorium alias hodně hlasité
vrzání dveří nepřipraveného vážně
nepotěší. Na druhou stranu se stal mým favoritem
(pokud bych měl některou z písní vyzdvihnout),
protože její metalcorový nádech je věc, na
kterou slyším. Úvodní riff jsem zaručeně už
někde slyšel. Vedle Michala se u mikrofonu objevuje i kytarista
Šimon, a funguje to. Šímovo volání
„sanatorium“ dodává pocitu bytí ve velkém
prostoru a přitom stejně cítíte stísněnost. Když
pak zase střihne sólo, je to věc uším nesmírně
lahodící. Dovolím si tvrdit, že celá
deska hodně stojí na jeho hře. A že
vyhrávkami nešetří, potvrzuje v songu Doubts.
Revelation of Dreads začíná
startováním hodně nadupaného motoru, který
rozhodně neškytá z posledního. No a nakonec tu
máme jedenácti minutové kytarové řádění
„věnované všem obětem masové populace, jejichž
životům byla vyrvána duše“ (nebo tak nějak). Abych
se přiznal, nemám rád instrumentálky trvající
déle jak pět minut, takže i tato mě po uplynulých pěti minutách přestala bavit. Což ale neznamená, že by neměla kvality zbytku alba.
Abych tak nějak zestručnil. SPREADING
DREAD mají skutečně slušný potenciál.
Šimonova kytarová zručnost má velmi vysokou úroveň.
Kytary naladěné velmi nízko vždycky zapůsobí
a komu se to nelíbí, ať mi prdel políbí.
Šáfa se na bicích nebojí a určuje strukturu
songů způsobem, který člověka nenechá sedět
v klidu. A Michalův zpěv mě překvapil, protože je zbaven
„české“ angličtiny, takže jsem byl mile překvapen.
Kromě toho chlapec nezní, že by mu growling dělal nějaké potíže=o)
Tahle kapela je co do techniky velice
vyspělá a kdybych nevěděl, že je to tuzemská parta
a ještě k tomu je to debut, nevěřil bych. Nicméně,
přece jen mám pár maličkostí. Pokud jste četli
až sem, určitě jste si všimli, že jsem hodně mluvil o
kytarách. Vážně se mi líbí, co
předvádí, ale na druhou stranu množství sól
a vyhrávek je možná až přehnaný, protože jsou
skoro všude. Díky tomu jsem chvílemi nabýval
dojmu, že je to až na úkor zpěvu. Druhou věcí pak
je, že jsem několikrát slyšel věci, které znám
odjinud. To ale může být jen můj dojem a pokud by byl
správný, stejně je to malý detail. SPREADING
DREAD je skvělou kapelou a pokud budou pokračovat po cestě, kterou
se vydali, pak mohou se svými vysokými nároky
dosáhnout hodně zajímavých věcí. A to
jim přeji.
HODNOCENÍ: 7,5/10
Žádné komentáře:
Okomentovat